Čistou stopou Prahou: témata roku 2017

Čistá mobilita Aktuálně
29. 12. 2017 Čistou stopou Prahou
Nadšené dítě - kluk na kole
Snad mu to nadšení z čisté dopravy vydrží i v dospělosti... Momentka ze Dne pro Prahu / Dne bez aut 2017

Přinášíme ohlédnutí za hlavními myšlenkami, které se v končícím roce vinuly našimi články, i když jejich samotný námět byl různorodý. Odrážejí konkrétní důvody, proč se v Praze pohybovat chytře, moderně a pohodlně bez závislosti na automobilu, ale patří k nim i obecnější témata sdílení a ohleduplnosti.

Klíčové důvody, proč dát přednost chůzi, jízdě na kole či hromadné dopravě, jsou ZDRAVÍ, NEZÁVISLOST a ÚSPORA PENĚZ.

ZDRAVÍ

Snad jen notoričtí hledači výmluv mohou pochybovat o prospěšnosti pohybu vlastními silami pro naši fyzickou i psychickou kondici – redukujeme díky němu přebytečná kila a předcházíme řadě civilizačních nemocí, například ischemické chorobě srdeční, vysokému krevnímu tlaku a cukrovce. Pohyb přináší dobrou náladu a dlouhodobě zvyšuje odolnost proti stresu. Je ovšem zapotřebí si uvědomit, že pro kýžený efekt je nutné chodit či jezdit na kole pravidelně, což v případě chůze v ideálním případě znamená ji pojmout jako regulérní způsob dopravy zejména do/z práce (máte-li to příliš daleko, tak ji kombinovat s MHD).

Rozhodně neobstojí vytáčky, že chůze či cyklistika ve městě jsou příliš nebezpečné, ať už pro možný střet s automobilem či jiným dopravním prostředkem, anebo kvůli koncentracím škodlivých emisí v ovzduší: v obou případech to vyvracejí statistiky. (Prospěšnost pohybu i v emisně zatíženém ovzduší potvrdil v debatě s názvem Čistá mobilita – silná ekonomika, kterou organizoval náš projekt, proděkan 1. lékařské fakulty docent Martin Vokurka. Škodlivá je podle něj chůze či běh až v podmínkách extrémního zatížení, jaké panuje např. v Dillí či některých čínských městech; více ZDE, mezititulek „Jsou chůze a běh prospěšné i ve znečištěném ovzduší?“).

Skutečnou pohromou je pak nedostatek chůze a pohybu pro děti a mládež, které místo aby se dopravovaly do školy či na kroužky vlastními silami, využívají často „mamataxi“ (problému jsme se věnovali ZDE). Nedostatek pohybu u těchto věkových skupin vede doslova k epidemii obezity, kterou se u nás na rozdíl od zemí západní Evropy nedaří zastavit (VÍCE).

NEZÁVISLOST

Když jsme v rámci naší letní soutěže Na kole Prahou zjišťovali důvody, proč lidé jezdí na kole, na třetím místě se s 19 % umístila „nezávislost“ (za „zdravím“: 29 % a „tréninkem“: 22 %). Článek o výsledcích soutěže s bohatým doprovodným materiálem najdete ZDE.

Pro ty, kteří za vrchol dopravní nezávislosti považují auto, je to nejspíš překvapivá odpověď, ale pouze do doby, než si připustí limity své „automobilové“ svobody ve velkém městě (obzvláště ve špičkách, což nejčastěji odpovídá cestám do/z práce) – zejména vyhledání místa na zaparkování po cestě tam a vyhledávání místa na zaparkování po cestě zpět, ale i u těch, kteří mají parkovací místa zajištěny, jsou to každopádně pomalu se sunoucí kolony… Zvláštní nezávislost, když se při ní ztrácí čas a nervy!

Cyklistům povětšinou problémy s parkováním odpadají – doma a obvykle i v práci zaparkují vždy, a pokud mají kolo na očích, tak jim ho kdekoli stačí opřít o zeď, zábradlí nebo třeba strom; komplikace v tomto ohledu mohou nastat jen tam, kde se od svého bicyklu potřebují vzdálit a zabezpečit ho (například při nákupech). Jejich nezávislost zato zvyšuje fakt, že se po sesednutí z kola se svým dopravním prostředkem dostanou i tam, kde už automobily mají dávno zákaz vjezdu. Samotné cestování na kole bývá díky vzmáhající se cyklistické infrastruktuře, ale například i individuálně objeveným zkratkám či možnosti vést kolo po chodníku, když je ulice ucpaná a auta stojí, obvykle také plynulejší.

Míra nezávislosti cyklistů, ale i chodců (kteří si navíc mohou dopřát i skleničku vína či pivo, když potkají známého a chtějí si popovídat), je opravdu silným benefitem tzv. měkkých způsobů dopravy, i když na rozdíl od jiných o něm nebývá tak často slyšet.

ÚSPORA PENĚZ

Že je cestování autem drahé, zejména když v něm sedí jenom samotný řidič (přičemž náklady zdaleka netvoří jenom cena za benzín či naftu), to asi nepopře nikdo. Samozřejmě existují ti, kteří nad tím můžou při svých příjmech mávnout rukou, ale na druhou stranu i pro ně platí, že by jim „méně auta“ a více pohybu prospělo fyzicky i psychicky, chovali by se šetrněji k životnímu prostředí, a navíc by ušetřené peníze mohli investovat rozuměji.

Cestování pěšky nebo na kole je prakticky zdarma a městskou či příměstskou hromadnou dopravou stále nepoměrně levnější než osobním vozem. Co ale s tím, když se někdo nechce vzdát jízd autem? V první řadě je dobré omezit počet jízd na ty, kdy má z nějakého důvodu skutečně smysl použít auto – například když mám svézt někoho, komu neslouží dobře zdraví, anebo něco těžkého či rozměrného, co by se opravdu proneslo… Což ale není notebook ani raketa na squash (viz náš příspěvek Pozor, vezu laptop!). Zajímavou zprávu přinesl server UAMK, podle níž je pro řidiče dobré čas od času změnit trasu a způsob cestování: „Místo osobního automobilu zvolit veřejnou dopravu, místo automobilu vlak, místo autobusu jízdní kolo a podobně.“ Pomáhá to psychické pohodě (více ZDE) – a dodáváme i stavu peněženky.

Možností, jak se nevzdát auta, a přesto nemálo ušetřit, je pro ty, kteří bydlí za Prahou, využívání odstavných parkovišť P+R (více ZDE). Ve firmách by zase měli zvážit, zda je opravdu nutné jezdit na kratší pracovní schůzky po městě autem (viz náš projekt Byznys v Praze zdravě a včas, který byl sice vyladěn letně, ale jeho podstata platí bez ohledu na počasí).

SDÍLENÍ

Sdílení – lidově běžně zvané „šérování“ – patří bezesporu k progresivním a také vysoce efektivním trendům, jak se dopravovat chytře, moderně a pohodlně. Toto téma letos akcentoval Evropský týden mobility ve dnech 16.–22. září , který se uskutečnil s heslem Sdílením vpřed (Sharing gets you further).

Sdílení vlastně není žádná novinka, i když si jej mnohdy ani neuvědomujeme. Nejen že sdílíme společný městský prostor a stejný vzduch, ale v oblasti dopravy už dlouhá léta i vlaky, autobusy, tramvaje, metro… U prostředků individuální dopravy delší dobu fungují klasické půjčovny například kol či automobilů, které čím dál více doplňují a nahrazují modernější, pohodlnější a efektivnější formy bikesharingu a carsharingu.

Evropský týden mobility 2017 jsme shrnuli ZDE, lepší představu o možnostech a rozsahu sdílení si můžete udělat díky programu semináře Co všechno můžeme sdílet, který se uskutečnil v rámci ETM 21. září.

Hned následující den, 22. září, se na ulici Štefánikova na Praze 5 konal Den pro Prahu / Den bez aut, na němž se formou prezentačních stánků i na pódiu představila celá řada organizací věnujících se sdílení kol, automobilů klasických i elektromobilů, prezentována byla i nová forma peer-to-per carsharingu, kdy auta sdílejí lidé navzájem. Podrobné informace o této akci najdete ZDE.

Sdílení dopravních prostředků jako alternativa městské mobility šetří naše peníze, čas i životní prostředí a je v něm velká budoucnost.

OHLEDUPLNOST

Co je ohleduplnost? Určitě mnohem více, než jen dodržování zákonných předpisů, které by mělo být naprostým základem. Možná že ohleduplnost vystihuje nejlépe slovo slušnost, ne však jako formální naplňování naučených pravidel, ale jako schopnost vcítit se do potřeb druhých, a pokud je to možné, vycházet jim vstříc.

I k ohleduplnosti na silnicích a ulicích je zapotřebí určitá dávka empatie a odhodlání nedělat jiným to, co nechci, aby oni dělali mně.

Kéž by to platilo pro všechny chodce, cyklisty i řidiče motorových vozidel, jenomže právě mezi ně se občas vkrádá vzájemná nevraživost. Protože máme snahu přispět k jejímu překonávání, zařadili jsme mezi naše projekty i jeden, který nese přímo název Ohleduplnost… Nemáme žádnou ambici v něm řidičům automobilů, jezdcům na kole či chodcům něco přikazovat a zakazovat, ale přimět je k přemýšlení a ohleduplnému chování, jehož výsledkem bude co největší vzájemný respekt a naopak co nejmenší počet vzájemných konfliktů a kolizí. Více o projektu najdete ZDE a o tom, jak by se k sobě na vozovce měli chovat řidiči aut a cyklisté, TADY. Téma ohleduplnosti je velmi široké – koneckonců zahrnuje i ohleduplnost k životnímu prostředí, v němž všichni žijeme – a budeme se mu v souvislosti s dopravou i nadále věnovat.

Na závěr vám jako čtenářům Čistou stopou Prahou děkujeme za vaši přízeň v letošním roce a zároveň vám přejeme úspěšnou cestu rokem 2018.

 


Sdílejte: