Jezdíte do práce autem? Tak dýcháte horší vzduch než chodci a lidé v MHD

Autem Aktuálně
2. 5. 2019 Čistou stopou Prahou
DOPRAVNÍ KOLONA V PRAZE
Ilustrační foto: ŠJů / Wikimedia Commons

Každý ví, že prach a smog zdraví neprospívá. Víte ale, že v autě dýchá posádka až dvakrát více znečištěný vzduch než ti, co chodí pěšky nebo jezdí veřejnou dopravou? Představa, že vás a vaše děti plechová karoserie ochrání před mikroskopickými škodlivinami z ovzduší je tedy nejen falešná, ale i nebezpečná.

V projektu Čistou stopou Prahou jsme dnes na tuto skutečnost upozornili speciální akcí. Jejím cílem bylo upozornit, že každý rok kvůli znečištěnému ovzduší v České republice předčasně zemře více než deset tisíc lidí, motoristy samozřejmě nevyjímaje.

kouřící výfuk auta

 

Dominantním zdrojem znečištění vzduchu v Praze je silniční doprava, konkrétně je zdrojem 95 % prachových částic PM10 a PM2,5. Magistrát hlavního města chtěl proto zjistit, jak moc se liší znečištění při jízdě osobním automobilem v porovnání s cestou ve vozidle MHD. A ze speciálního měření, které se uskutečnilo na trase Kačerov – Karlovo náměstí, vyplynulo, že cesta veřejnou dopravou může být až dvakrát příznivější variantou pro lidské zdraví než cesta autem.

„Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta. Studie ze zahraničí ale dokládají, že je tomu přesně naopak. Například v Kodani naměřili až čtyřikrát vyšší emise v kabině auta než při jízdě na kole. V rámci projektu Čistou stopou Prahou jsme proto uskutečnili ukázkové měření prachových částic v Praze,“ říká Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.

V České republice zemře podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2016 kvůli znečištěnému ovzduší předčasně až dvanáct tisíc lidí ročně. Největší vliv na to má zejména mikroskopický prach, ale také oxidy dusíku a karcinogenní benzo(a)pyren. „Částice ze spalovacích motorů jsou pro lidské zdraví oproti jiným částicím zvláště rizikové. Jsou vypouštěny uprostřed ulic, kde lidé dýchají. Obsahují rakovinotvorné, mutagenní a jinak škodlivé látky a jsou tak malé, že jsou okem neviditelné. Lidský organismus proti nim nemá účinné obranné mechanismy. Takové částice se s vysokou účinností usazují v plicních sklípcích, odkud pronikají do krevního oběhu. Mohou také pronikat podél čichového nervu z nosu rovnou do mozku,“ uvedl docent Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.

VÝSLEDKY MĚŘENÍ

tabulka z měření
tabulka: Výsledky měření v Praze, duben 2019

*Počet částic je v tisících částic na cm3. / **LDSA – Lung deposited surface area – celkový povrch částic zachycený v plicích při vdechnutí v mikrometrech čtverečných na cm3 vzduchu. V obou případech jde o průměrnou hodnotu ze čtyř po sobě jdoucích měření.

Při cestě autem bylo naměřeno průměrně 51 600 částic na cm3, naopak při cestě veřejnou dopravou to bylo pouze 27 600 částic na cm3. Rozhodující pro dané výsledky je v tomto případě vzdálenost od zdroje znečištění – tedy výfuků aut. V autě proto nadýcháme škodlivin více, v metru či při chůzi klidnými ulicemi zásadně méně. V metru byly naměřeny největší koncentrace ve stanicích pod magistrálou (hlavně ve stanici Vyšehrad). Udělat něco pro své zdraví můžeme i výběrem ulic, kterými chodíme. Logicky zde platí, že čím klidnější ulice, tím méně rakovinotvorných látek budeme dýchat.  

VÝSLEDKY MĚŘENÍ - GRAFY
graf 1: Průměrný počet částic / graf 2: Povrch částic zachycený v plicích. Obě měření proběhla v dubnu 2019.

Město se nesoustředí pouze na osvětu, navrhuje také řešení ke zlepšení situace. „Znečištění ovzduší v Praze působí zejména hustá automobilová doprava. Jednou z cest, jak situaci zlepšit a umožnit Pražanům dýchat čistší vzduch, je přivést lidi k veřejné dopravě. Podporujeme proto hlavně elektrickou kolejovou dopravu a zlepšení přestupních vazeb,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora a radní pro dopravu hlavního města Prahy.

Znečištěným ovzduším samozřejmě netrpí pouze Praha a další česká města, ale i evropské metropole. Jak nicméně vyplynulo ze zprávy Kvalita ovzduší v Evropě 2016, v porovnání koncentrace mimořádně nebezpečných jemných prachových částic je Česká republika třetí nejvíce postiženou evropskou zemí hned za Polskem a Bulharskem.

Měření a prezentace výsledků proběhlo díky finanční podpoře SFŽP ČR.

 

loga SFŽP, MŽP a Ekomob

Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.