Mapy

Mapa je odedávna nejlepším přítelem každého, kdo se v dané lokalitě nevyzná nebo si v ní něco potřebuje ověřit. Navíc bývá dobrým rádcem se zajímavými tipy. Kdo má dobrou mapu, ten se neztratí ani nenarazí.

Chystáte se toulat magickými pražskými uličkami, ale nechcete se v nich motat jako v začarovaném kruhu? Půjdete na pracovní či osobní schůzku na místo, kde jste ještě nebyli nebo už je to dávno? Máte v úmyslu snížit si váhu a zvýšit kondici pořádnou procházkou, ale opravdu nemusí vést právě po nejrušnějších ulicích s různými nástrahami pro pěší? Pohybujete se na vozíku a potřebujete zjistit, jestli je objekt, který chcete navštívit, bezbariérový? Chcete zažít Prahu trochu jinak než její běžný návštěvník?

Tak používejte správné mapy! A ještě doporučení: plánujte předem, vyhnete se tak nemilým překvapením.

Pěší mapa Prahy

Klidná ulice – ulice se znečištěným ovzduším – ulice se silně znečištěným ovzduším. Veřejná zeleň – neveřejná zeleň. Znehodnocená lokalita – problém pro chodce nebo cyklisty. Bezbariérový průchod – schodiště…  Tento výběr z vysvětlivek piktogramů, jimiž je Pěší mapa Prahy poseta, dává dobrou představu o jejím účelu. Praha pro pěší je „speciálka“ širšího centra Prahy pro chodce a potažmo i pro cyklisty, kteří se v něm nejen neztratí, ale nebudou se díky ní ani pohybovat neatraktivními místy nebo se dusit výfukovými splodinami. V netradičním měřítku 1 : 12 500 ji v rámci našeho projektu Čistou stopou Prahou vydal Magistrát hlavního města Prahy (MHMP). Vytištěnou ji seženete na podatelně MHMP Škodova paláce, v informačním centru Nové radnice na Mariánském náměstí, na úřadech městkých částí, cyklistických veletrzích a na akcích pro veřejnost, které Praha pořádá nebo se jich účastní.

Online si ji můžete stáhnout níže na této stránce.

Atlasy přístupnosti Prahy 1 s ohledem na potřeby lidí s pohybovým omezením

Tři díly těchto atlasů Městská část Praha 1 připravila ve spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů, kromě lidí na vozíku jsou však užitečné také pro rodiče s kočárky či seniory, kteří se na Praze 1 pohybují.

První díl mapuje budovy úřadů, neziskových organizací, nemocnic, bankovních domů a některých dalších institucí.

Druhý díl se věnuje přístupnosti do vzdělávacích institucí, knihoven, kulturních stánků, kostelů, obchodních domů, potravin, čistíren a dalších provozoven se základní občanskou vybaveností.

Třetí díl se soustředí na parky, zahrady a dětská hřiště.

Všechny díly vyšly v tištěné podobě, které ÚMČ Praha 1 distribuuje dle svých možností a skladových zásob zdarma ve svých Informačních centrech ve Vodičkově ulici a na Malostranském náměstí. Dále je zašle i po telefonickém objednání (tel. č. 221 097 699) nebo na základě objednávky na e-mailovou adresu jindriska.jakesova@praha1.cz poštou. Kromě toho je možné je získat v Pražské organizaci vozíčkářů, o.s., Benediktská ulice (tel. č. 224 827 210, 736 485 859).

Kompletní verze všech dílů lze rovněž ve formě pdf stáhnout ZDE – na stejném místě najdete i jednotnou online verzi atlasů.

Digitální mapa přístupnosti budov a veřejných prostor

Má stejnou funkci jako výše uvedené atlasy, ale záběr na celou Prahu. Na základě metodiky Pražské organizace vozíčkářů ji vytvořil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Informace o přístupnosti objektů zdravotnických služeb byly získány za podpory Ministerstva zdravotnictví v rámci projektu Lékaři bez bariér. Pro přístup do této mapy klikněte ZDE.

Praha pro mladé turisty

Víc než zajímavost – i tak je možné nazvat mapu s množstvím tipů, kterou pro mladé návštěvníky Prahy připravila mezinárodní organizace USE-IT EUROPE. Textová část je v angličtině.

Cílem organizace není vytvořit žádný „trendy guide“, ale podat informace „o životě a duši města“. Jako tipy proto nabízí například návštěvu farmářského trhu, Národního technického muzea, filmu v žižkovském kině Aero či skočit si koupit stáčené víno a jít si s ním se známými sednout na lavičky na Letné.

Mapu je možné získat v hostelech a některých turistických infocentrech. K její webové podobě se prokliknete ZDE. Kromě Prahy USE-IT EUROPE mapuje na čtyřicet dalších měst „starého kontinentu“.