Proč bourají cyklisté?

Kolo Aktuálně
6. 9. 2016 David Horatius
Cyklisté a alkohol
Alkohol za řidítky

Proč bourají cyklisté?

V období od roku 2007 až do 1. pololetí roku 2016 se v Praze stalo celkem 1076 nehod s účastí cyklisty. Z nich zavinili 50,5 % cyklisté, 43,7 % motoristé, 3,5 % chodci a 2,2 % nehod mělo jiného viníka, či je způsobila závada kola, vozidla či komunikace.

Mezi tyto nehody jsou však započítány i „havárie“, kdy byl účastník havárie jediný – cyklista, nebo havárie zaviněné závadou či poruchou, které se taktéž jako jedno z vozidel účastnil cyklista. Pokud vyčleníme „samonehody“ cyklistů do zvláštní kategorie, jelikož při nich cyklista poškodil jen sám sebe a nezpůsobil nikomu dalšímu ani žádnou škodu, zjistíme, že:

  • Nejvíce kolizí, kterých se cyklisté účastnili (54 %), zavinili motoristé.
  • Na kolize zaviněné motoristy připadá nejvíce těžkých zranění ze všech „kolizí“ mezi cyklisty a dalšími účastníky silničního provozu.
  • Největší počet lehkých zranění vzniká u kolizí způsobených motoristy. Pokud však sečteme samonehody cyklistů a kolize jimi zaviněné, způsobí cyklisté o ¼ více lehkých zranění, než motoristé.
  • Přibližně stejné množství těžce zraněných je při kolizích zaviněných cyklisty, jako při nehodách samotných cyklistů bez dalších účastníků.
  • Počet těžce zraněných při nehodách i samonehodách cyklistů odpovídá počtu těžce zraněných a usmrcených při nehodách zaviněných motoristy.
  • Kolize pouze s hmotnou zapříčiňují v nadpoloviční většině cyklisté.

Nejtěžší následky při nehodách způsobených cyklisty jsou zapříčiněné nepřizpůsobením rychlosti. Nejtěžší následky při nehodách způsobených motoristy jsou zapříčiněné některým druhem nedání přednosti (při odbočování vlevo či proti dopravní značce „Stůj, dej přednost v jízdě) a agresivní, bezohlednou jízdou. Obecně lze říci, že cyklisté se dle příčin jimi zaviněných nehod jeví jako lehkomyslní milovníci alkoholických nápojů, kteří snadno přecení své síly a při jízdě se rádi kochají. V polovině případů ublíží cyklisté jen sami sobě. Motoristé se jeví spíše jako uspěchaní nevšímavci, kteří často neodhadnou, jak velké a rychlé jejich vozidlo je. Jedině u motoristů je statisticky podchycen fenomén agresivity a motoristé zapříčiní nejvíce nehod, při kterých se těžce zraní či usmrtí cyklista.

Chodci a jejich domácí miláčci způsobují přibližně tolik nehod s cyklisty, jako cyklisté s chodci. Nehody způsobené chodci sice mají nejméně závažné následky, avšak statisticky jsou chodci schopni způsobit nehodu kdykoliv a kdekoliv.

Podrobnější informace obsahuje kapitola „Počty a následky nehod s účastí cyklistů“.

Stejně jako následky se v závislosti na viníkovi nehody liší také její příčiny. „Samonehody“ cyklistů jsou způsobeny nejčastěji:

  • Alkoholem (31,3 %).
  • Nepřizpůsobením rychlosti (22,9 %).
  • Nevěnováním pozornosti řízení (19,9 %).

Kolize způsobené motoristy jsou zapříčiněny nejčastěji:

  • Nedání přednosti (58 % nehod, 76 % těžkých zranění u nehod způsobených motoristou).
  • Nepozornost (13 % nehod).
  • Nesprávné předjíždění (3 % nehod).

Kolize způsobené cyklisty jsou zapříčiněny nejčastěji:

  • Nevěnování se řízení (29 % nehod, 22 % těžkých zranění).
  • Nedaní předosti (22 % nehod, 33 % těžkých zranění).
  • Nezvládnutí řízení (12 % nehod, 6 % těžkých zranění).
  • Jízda či vjetí do protisměru (9 % nehod, 17 % těžkých zranění).

Nejvíce těžkých zranění co do počtu vzniká při nedání přednosti, zatím co lehkých zranění je při něm stejně jako při mnohem častějším nevěnování se řízení.

Rozbor příčin ve vztahu k následkům nehod naleznete v kapitole „Příčiny nehod s cyklisty dle zavinění

Fenomén zvaný alkohol se projevuje nejčastěji u:

  • Nezvládnutí řízení (83 % z těchto nehod).
  • Jízdy na červenou (17 % z těchto nehod).
  • Nevěnování se řízení (15 % z těchto nehod).

Pokud se budeme zabývat otázkou, zda cyklisté patří na chodník, zjistíme, že:

  • Cyklisté na chodníku způsobují nehody přibližně stejně často, jako chodci na stezkách pro cyklisty, byť plocha chodníků a cyklostezek se výrazně liší.
  • Následky nehod cyklistů a chodců jsou nejméně závažné ze všech sledovaných skupin.
  • Z nehod cyklistů a chodců mají nejzávažnější následky nehody na přechodech, kdy cyklista nedá chodci přednost (tato statistika však již může být ovlivněna nízkým počtem porovnávaných nehod).

Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole „Cyklisté vs. chodci“.

Poměrně aktuálním tématem je ne/povinné nošení cyklistických přileb. Na základě dostupných dat lze s jistotou říci, že:

  • Více než 2/3 cyklistů v Praze přilbu používá již nyní.
  • Použití přilby přímo úměrně klesá s ochotou cyklisty respektovat právní předpisy, jelikož z opilých cyklistů měla přilbu méně než 1/3.
  • V poměru k následkům nehod jsou přilby nejúčinnější u nehod, které cyklista nezavinil. Zde mají „opřilbení“ cyklisté o 60 % méně následků na zdraví, než cyklisté bez přileb. Pokud by všichni cyklisté povinně nosili přilbu, což by se týkalo zhruba 105 tisíc pravidelných cyklistů (dle dat GFK lze v roce 2015 za pravidelné cyklisty v Praze považovat 328 tisíc osob), kteří nyní v Praze přilbu nenosí, statisticky by za 6 let bylo o 10 těžkých zranění méně.
  • U nehod, které způsobili cyklisté, již přilba počet lehkých zranění prakticky neovlivňuje a u těžkých zranění nesníží jejich počet o více než 10 %. U opilých cyklistů nelze vysledovat, že by přilba měla jakýkoliv vliv na závažnost jejich zranění.
  • U samohavarujících cyklistů je počet těžkých zranění mezi cyklisty s přilbou vyšší než u cyklistů bez přilby. Přilbu přitom používá méně než 1/2 těchto cyklistů.
  • Pokud by bylo zavedeno povinné nošení přileb a všichni cyklisté by jej respektovali, statisticky by to vedlo k Praze při stejné intenzitě cyklistické dopravy ke snížení těžce zraněných přibližně o jednu osobu ročně.

Sledujeme-li cíl snížení počtu těžkých zranění a úmrtí cyklistů při dopravních nehodách, bylo by dle dostupných dat pro jeho dosažení řádově účinnější v přiměřené míře a formě legalizovat pohyb cyklistů po chodníku, než povinné zavedení nošení cyklistických přileb.

Více informací je možné nalézt v kapitole „Cyklistické přilby“.

Z pohledu ostatních faktorů ovlivňujících nehodovost cyklistů byla věnována pozornost např. povrchu vozovek. Jeho vliv není na následky nehod zásadní, avšak lze vysledovat, že u nehod na asfaltu stoupá podíl lehce zraněných, u nehod na dlažbě je vyšší podíl nehod bez zranění a podíl těžce zraněných roste na panelech, které jsou často povrchem tramvajových tratí. Konkrétní údaje naleznete v kapitole „Vliv povrchu vozovky na následky nehod s účastí cyklisty“.


Sdílejte: