Časově i energeticky nejefektivnějším a zatím nejudržitelnějším dopravním prostředkem v rámci metropolitních oblastí je kolejová doprava (příměstská železnice, metro, tramvaj). Její velkou slabinou (zejména mimo kompaktní město) je pokrytí v prostorou. Je tedy často nutné se k ní dostat z delších nežli pěších vzdáleností.
Jedním z několika způsobů, jak se na zastávku dostat, je jízdní kolo, doposud v Praze nejméně využívaný mód dopravy. Přitom 53 % populace ČR jezdí na kole rekreačně, jde tak o jeden z nejoblíbenějších sportů (StemMark 2011). Kolo je zhruba třikrát rychlejší než chůze a výrazně zvětšuje spádovou oblast zastávky. Když vezmeme v úvahu, že jsme ochotni věnovat šest minut cestě na zastávku, tak pěšky urazíme necelých 500 m, na kole za stejný čas více než kilometr. Kolo, stejně jako chůze, je doprava s minimálními emisemi a výrazným zdravotním benefitem. Proč se této kombinaci nevěnuje více pozornosti? Ať už se strany dopravců nebo veřejnosti?
Zásadní překážkou pro uživatele je skutečnost, že v Praze chybí zařízení Bike&Ride (B+R), kde by bylo možné kolo bezpečně zaparkovat a mít jistotu, že ho tam nalezne opět po návratu. Praha je totiž specifická vysokým výskytem drahých kol.
PRŮZKUM PARKOVÁNÍ U STANIC MHD V PRAZE
V srpnu 2018 proběhl průzkum na téma parkování u zastávek MHD se zaměřením na metro. Respondenti byli vybíráni živelnou snowballovou metodou skrze sociální sítě, e-mail, aplikaci Na kole Prahou, webové stránky apod.
Celkem se sesbíraly názory od 294 respondentů (77 % muži, 22 % ženy). Z 87 % byla skupina tvořena Pražáky, zbylá část dojížděla ze Středočeského kraje. Zhruba třetina dotázaných jezdí na kole po městě pravidelně, druhá třetina poměrně často.
PARKOVÁNÍ
Celkově byly možnosti parkování kol v Praze hodnoceny pozitivně. 63 % dotázaných považuje kvalitu parkování (jakéhokoliv) za dostačující. Na dotaz, zda by využili možnost parkování jízdního kola u zastávky MHD, odpovědělo bezmála necelých 80 % dotázaných, že ano.
JAK BY MĚLO VYPADAT
Respondenti měli seřadit hodnoty, které jsou pro ně určující při rozhodnutí někde nechat kolo více než dvě hodiny.
Jako nejpreferovanější varianta parkování se jeví zařízení, které budou nonstop přístupné, zastřešené, vysokokapacitní a ideálně i uzamykatelné, tzv. „parkování za dveřmi“.
Jako méně důležité se ukázaly požadavky na čistotu, dohled živou osobou, přístup zdarma a návaznost na cyklistickou infrastrukturu.
BEZPEČNÉ PARKOVÁNÍ
V případě, že by město u stanice MHD vytvořilo bezpečné parkování typu kolárna, cyklověž, cyklobox apod., tak by téměř všichni byli ochotni se zaregistrovat/vyřídit si povolení, aby tam mohli v případě potřeby parkovat.
Za měsíční neomezené užívání jsou uživatelé ochotni zaplatit v rozmezí 100–200 Kč. Ke stanici za touto službou by uživatelé neměli problém dojet až ze vzdálenosti 10 km. Co se týče času, tak optimální dojezd by měl být v časovém rozmezí 15–30 minut. Od místa zaparkování kola by pak uživatelé byli ochotni jít pěšky maximálně do 5 minut.
PREFEROVANÉ LOKALITY
Bez překvapení bylo zjištění, že nejpreferovanější místa jsou přestupní body na regionální železniční dopravu. Projevilo se to nejenom v udělování preferencí u jednotlivých stanic metra, ale také ve volných poznámkách. Deset ze šedesáti poznámek zmiňovalo chybějící zařízení pro parkování kol na hlavním nádraží. Nejvíce preferenčních hlasů získaly stanice metra Smíchovské nádraží, Nádraží Holešovice a už zmíněné Hlavní nádraží. Druhou vlnou nejčastěji volených zastávek byly frekventované přestupní body a zastávky. Není však ověřitelné, zda respondenti volili stanice, které využívají jako cestující, nebo zda opravdu přemýšleli nad tím, zda by u nich parkovací zařízení pro kola skutečně využívali, kdyby tam bylo.
32 % dotazovaných má náměty na potřebu parkovacího zařízení pro kola u některých zastávek tramvají, autobusů a vlaků. I zde se projevil požadavek na propojení se železnicí. Uváděny byly lokality jako Nádraží Praha-Libeň, Nádraží Hostivař, Nádraží Horní Počernice, Nádraží Běchovice, Nádraží Podbaba, Nádraží Modřany, nádraží Vršovice. Ale také lokality jako Sídliště Barrandov, Sídliště Petřiny, Sídliště Řepy (sešly se náměty od 84 lidí).
42 % respondentů potvrdilo, že ví v Praze i o lokalitách, kde by jim stačily do začátku i obyčejné U stojany. Přesná místa nám navrhlo 105 respondentů.
AKTUÁLNÍ STAV B+R V PRAZE
V současné době deklaruje hl. m. Praha, že B+R funguje na většině zařízení P+R. Často jde ale o velice špatné podmínky pro parkování kol. Stojan drátolam v rohu oploceného prostoru, za který je vyžadován poplatek stejný jako od řidičů včetně extra poplatku, pokud tam kolo chcete nechat přes noc.
V roce 2016 vzniklo první skutečné B+R v Praze, a to u železniční zastávky Praha-Klánovice. V úzké spolupráci s MČ Praha-Klánovice vznikly zastřešené stojany včetně několika cykloboxů. Z tohoto pilotního projektu vzešlo zjištění, že cykloboxy nejsou pro pražské zastávky optimálním řešením. Letos by sice mělo dojít ještě k rozšíření jejich počtu v Klánovicích, ale dále je Praha instalovat nebude.
Novým řešením je tzn. KOLárna. Jde o zařízení, kde bude možné kolo bezpečně zaparkovat a které bude flexibilní k prostoru i kapacitním nárokům. V podstatě jde o variantu parkovací cyklověže. Rozdíl je v kapacitě, ceně a v tom, že kolo zde není parkováno automaticky, ale uživatelem. Detaily přineseme v samostatném článku brzy. Toto zařízení by ale vždy mělo být doplněné o veřejně přístupné zastřešené přístřešky na kola tak jako v Klánovicích.
První nová realizace se předpokládá opět u stávky Praha-Klánovice, ale tentokrát na straně Újezdu nad Lesy.
Dalšími řešenými lokalitami jsou nádraží v Kolovratech a tramvajová zastávka Sídliště Barrandov.
Ptáte se proč ne jiné lokality? Vždy záleží na prostoru a hlavně na iniciativě a spolupráci dané městské části.
