Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy a vědci ze tří výzkumných organizací na ní otestují speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které včera položili na dvou místech tramvajové tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.
Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení. Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období.
| Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a pražský Dopravní podnik za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci programu Prostředí pro život. |
Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, ale především zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Problematické však zůstávají odolnost rostlin, krátká životnost zelených pásů a náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení. Najít řešení nyní zkouší vědecký tým ve spolupráci s DPP v rámci projektu Genofondy pro město. Po ročním předpěstování speciálních směsí v Zubří proběhl jejich transport do Prahy, DPP mezitím z pokusných parcel v tramvajové trati na Bělohorské ulici odstranil stávající zelené pásy a navezl na ně speciální substrát vhodný pro předpěstované zelené koberce.
V Bělohorské ulici na Břevnově budou u zastávek Drinopol budou vědci testovat varianty koberců pro stinná stanoviště, na tramvajové trati nedaleko zastávek U Kaštanu pro slunná. Na obou stanovištích se vedle sebe střídají zelené koberce travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami. Nové koberce obsahují až 26 různých rostlin. Aktuální půdní podmínky, jako je např. teplota nebo vlhkost substrátu, pomohou vědcům sledovat a nonstop zaznamenávat speciální čidla. Hlavním cílem projektu a finálním produktem by měly být nové unikátní osevní směsi vhodné do extrémních podmínek městského provozu, a to včetně doporučeného půdního profilu a potřebného ošetřování.
„V tramvajové sítí v Praze máme zhruba 16 kilometrů tratí se zatravněným svrškem, přičemž jeho celková plocha je téměř 111 tisíc m2. Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí (22 %) automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc m2. Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování je přibližně 1000 litrů na 1 m2 zatravněné plochy, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody. Vyjádřeno v nákladech, jedná se o cca 1,5 milionu korun ročně. Pokud bychom chtěli mít ve stávajícím rozsahu celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to nejen investiční náklady na vybudovaní zavlažovacích zařízení, ale také 4–5násobně vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých 6 milionů korun jen na zalévání. Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás nejen výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu, ale v konečném důsledku by na 100 % splňovaly všechny městotvorné a environmentální vlastnosti, které se od nich očekávají,“ uvedl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.
zdroj: DPP
