Je reálné, že budoucnost osobních e-aut nebude jednobarevná. Alternativu k dnes již „klasickým“ elektrovozům na baterie představují vozy s palivovými články. Ve světě se jich po silnicích prohánějí už tisíce a čím dál víc se s nimi budeme setkávat také u nás. Nástup vodíkové budoucnosti v Česku představují dvě převratné události v letošním roce – start prodeje prvního osobního vozu na vodík a zahájení výstavby první vodíkové čerpací stanice na Barrandově.
Tak zvaná auta na vodík jsou ve skutečnosti elektromobily, které stejně jako „auta na baterky“ pohání elektromotor. Rozdíl spočívá v tom, že elektřinu na další cestu nepotřebují akumulovat zdlouhavě u nabíječek, ale vyrábějí ji přímo během jízdy v palivových článcích reakcí vodíku a vzdušného kyslíku. Vodík na dojezd i hodně přes 600 kilometrů přitom mohou natankovat podobně jako vozy na benzín či naftu do pěti minut. Jejich většímu rozšíření ale zatím brání hlavně nekonkurenční cena (kvůli drahým technologiím) a nedostatek vodíkových čerpacích stanic. To se má ovšem rychle měnit, a to hlavně díky novému evropskému i českému strategickému přístupu k vodíku.
EVROPSKÁ VODÍKOVÁ STRATEGIE
Evropská komise letos počátkem července zveřejnila Evropskou vodíkovou strategii, která si klade za cíl „podporu dekarbonizace při výrobě energie, v průmyslových odvětvích i dopravě“. Podle ní je možné v příštích letech očekávat masivní investice do vodíkových technologií, zlevňování výroby, dopravy a skladování vodíku a podporu rozvoje vodíkové infrastruktury. V oblasti dopravy se počítá s uplatněním vodíku hlavně ve veřejné a nákladní přepravě, ale na vlně investic a zlevňování se povezou i osobní vozy. Více jsme se v Čistou stopou Prahou Evropské vodíkové strategii věnovali v článku Evropská vodíková strategie a auta na vodík.
VODÍKOVÁ STRATEGIE ČR
V návaznosti na dokument EU dala hned na konci července zelenou vodíku i česká vláda, když schválila Vodíkovou strategii ČR. Spolupracovala na ní s Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP), která prosazuje větší využití vodíku již od roku 2007.
Obecným cílem této strategie je „zajistit redukci emisí skleníkových plynů a podpořit hospodářský růst České republiky". Využití nízkouhlíkového vodíku má akcelerovat kromě chemického průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů, také v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě. (Za nízkouhlíkový vodík se v ČR považuje vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů energie, vodík vyráběný pomocí jaderných zdrojů, vodík vyrobený parním reformováním zemního plynu, ale s technologií CCS/CCU, a vodík vyrobený rozkladem odpadu.)
„Strategie se zaměřuje na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a úložiště energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany,“ okomentoval českou strategii Jan Sochor, analytik HYTEP.
|
NADĚJNÝ TYRKYSOVÝ VODÍK Vodík je sice nejrozšířenější prvek na Zemi přítomný všude kolem nás, ale prakticky se nevyskytuje samostatně. Je nutné ho z vhodných sloučenin získávat. Podle způsobu tohoto získávání a uhlíkové stopy, kterou výroba zanechá, se nejčastěji hovoří o třech „barevných“ typech vodíku. Stále více se však také připomíná ještě čtvrtý – tyrkysový. ZELENÝ VODÍK A TYRKYSOVÝ VODÍK? Je sice také získáván z metanu jako v případě šedého vodíku, ale šetrnou, bezemisní metodou zvanou pyrolýza. Jeho výroba má výrazně nižší spotřebu elektřiny a vody, než je tomu u zeleného vodíku. Více v tiskové zprávě společnosti BASF, která na zdokonalování této metody pracuje. |
PRVNÍ AUTO JIŽ V PRODEJI, DRUHÉ DO KONCE ROKU
Jako první auto s palivovými články byla na tuzemský trh letos v dubnu uvedena Toyota Mirai, kterou si celosvětově již zakoupilo přes 10 000 zákazníků. Disponuje celkovým výkonem 134 kW, umožňuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 9 sekund a dosáhne maximální rychlost 175 km/h. Na „plnou nádrž“ – ve skutečnosti jde o tři vysokotlaké zásobníky, které pojmou 5,6 kg vodíku – ujede 650 kilometrů. Toyota Mirai má nulové emise, a je s ní proto v Praze možné parkovat na modrých a fialových zónách zdarma, a navíc se tyto vozy obejdou bez dálniční známky. Jejich cena začíná na 1,7 milionu korun.
Toyota Mirai nezůstane na českém trhu osamocena dlouho. České zastoupení Hyundai oznámilo, že do konce tohoto roku počítá se zahájením prodeje „vodíkového modelu“ Nexo. Jde o vůbec první sériově vyráběný vodíkový automobil na světě.
VODÍKOVÉ AUTOBUSY I ČESKÝ „NÁKLAĎÁK“
Výrobci osobních vozů s palivovými články se musí vypořádat s velice komplikovanou miniaturizací už tak složité vodíkové technologie, a i když se jim to daří (vedle značek Toyota a Hyundai vyrábí vozy s palivovými články i Kia a Honda), obecně se více věří prosazení vodíku v autobusové, nákladní, vlakové i lodní přepravě.
Vodíkové autobusy už ve světě dopravují miliony pasažérů a není divu, že je do svých flotil z ekologických důvodů chtějí zařadit také tuzemská města. Dopravní podnik v Ústí nad Labem už dokonce vysoutěžil dodávku 20 takových autobusů (jejich dodavatelem je polský výrobce Solaris Bus&Coach) a usiluje o ně i Ostrava (městský dopravce jich do roku 2023 poptává deset). Další vodíkové autobusy mají od roku 2024 jezdit na Karvinsku.
Zájem o vozidla s palivovými články mají i čeští dopravci zboží. Například Zásilkovna má v plánu kromě dopravy pomocí vodíkových vozidel vybudovat i vlastní čerpací stanici a vyrábět vodík elektrolýzou vody ze solárních panelů na střechách svých distribučních center.
Ústav jaderného výzkumu Řež (ÚJV) oznámil vývoj 100% tuzemského nákladního vozu s palivovým článkem na podvozku Tatra. Pod jeho vedením se na něm podílí konsorcium pěti českých vědeckých institucí a firem. Představen by měl být už na konci roku 2023.
PRVNÍ VEŘEJNÁ ČERPACÍ STANICE SE STAVÍ
Alfou a omegou rozvoje „vodíkové mobility“ v Česku je vznik vodíkové infrastruktury. A v tomto ohledu je zatím situace přímo žalostná. Jediná naše stanice na tankování vodíku v Neratovicích byla vybudována pro plnění českého vodíkového autobusu TriHyBus (fungoval v Neratovicích v pilotním provozu v letech 2009–2014), plní polovičním tlakem, než který je pro moderní automobily nutný, a navíc je neveřejná. To se ale brzo změní.
Výstavba první veřejné stanice totiž už začala – a to v Praze na Barrandově. V první vlně by měly ještě následovat stanice v Litvínově a v Brně. A jen rafinérská skupina Orlen Unipetrol plánuje na našem území do roku 2030 postavit celkem 22 stanic na tankování vodíku.
Éra většího uplatnění vodíku v dopravě začíná i v České republice. Mezi elektrovozy s palivovými články se jistě budou více prosazovat ty velké a ještě větší, ale jako alternativa k akumulátorové elektromobilitě na silnících nebudou chybět ani osobní vozy na vodík.
S využitím tiskových zpráv HYTEP.
