Je reálné, že budoucnost osobních e-aut nebude jednobarevná. Alternativu k dnes již „klasickým“ elektrovozům na baterie představují vozy s palivovými články. Ve světě se jich po silnicích prohánějí už tisíce a čím dál víc se s nimi budeme setkávat také u nás. Nástup vodíkové budoucnosti v Česku představují dvě převratné události v letošním roce – start prodeje prvního osobního vozu na vodík a zahájení výstavby první vodíkové čerpací stanice na Barrandově.
Tak zvaná auta na vodík jsou ve skutečnosti elektromobily, které stejně jako „auta na baterky“ pohání elektromotor. Rozdíl spočívá v tom, že elektřinu na další cestu nepotřebují akumulovat zdlouhavě u nabíječek, ale vyrábějí ji přímo během jízdy v palivových článcích reakcí vodíku a vzdušného kyslíku. Vodík na dojezd i hodně přes 600 kilometrů přitom mohou natankovat podobně jako vozy na benzín či naftu do pěti minut. Jejich většímu rozšíření ale zatím brání hlavně nekonkurenční cena (kvůli drahým technologiím) a nedostatek vodíkových čerpacích stanic. To se má ovšem rychle měnit, a to hlavně díky novému evropskému i českému strategickému přístupu k vodíku.
EVROPSKÁ VODÍKOVÁ STRATEGIE
Evropská komise letos počátkem července zveřejnila Evropskou vodíkovou strategii, která si klade za cíl „podporu dekarbonizace při výrobě energie, v průmyslových odvětvích i dopravě“. Podle ní je možné v příštích letech očekávat masivní investice do vodíkových technologií, zlevňování výroby, dopravy a skladování vodíku a podporu rozvoje vodíkové infrastruktury. V oblasti dopravy se počítá s uplatněním vodíku hlavně ve veřejné a nákladní přepravě, ale na vlně investic a zlevňování se povezou i osobní vozy. Více jsme se v Čistou stopou Prahou Evropské vodíkové strategii věnovali v článku Evropská vodíková strategie a auta na vodík.
VODÍKOVÁ STRATEGIE ČR
V návaznosti na dokument EU dala hned na konci července zelenou vodíku i česká vláda, když schválila Vodíkovou strategii ČR. Spolupracovala na ní s Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP), která prosazuje větší využití vodíku již od roku 2007.
Obecným cílem této strategie je „zajistit redukci emisí skleníkových plynů a podpořit hospodářský růst České republiky". Využití nízkouhlíkového vodíku má akcelerovat kromě chemického průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů, také v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě. (Za nízkouhlíkový vodík se v ČR považuje vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů energie, vodík vyráběný pomocí jaderných zdrojů, vodík vyrobený parním reformováním zemního plynu, ale s technologií CCS/CCU, a vodík vyrobený rozkladem odpadu.)
„Strategie se zaměřuje na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a úložiště energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany,“ okomentoval českou strategii Jan Sochor, analytik HYTEP.
NADĚJNÝ TYRKYSOVÝ VODÍK Vodík je sice nejrozšířenější prvek na Zemi přítomný všude kolem nás, ale prakticky se nevyskytuje samostatně. Je nutné ho z vhodných sloučenin získávat. Podle způsobu tohoto získávání a uhlíkové stopy, kterou výroba zanechá, se nejčastěji hovoří o třech „barevných“ typech vodíku. Stále více se však také připomíná ještě čtvrtý – tyrkysový. ZELENÝ VODÍK A TYRKYSOVÝ VODÍK? Je sice také získáván z metanu jako v případě šedého vodíku, ale šetrnou, bezemisní metodou zvanou pyrolýza. Jeho výroba má výrazně nižší spotřebu elektřiny a vody, než je tomu u zeleného vodíku. Více v tiskové zprávě společnosti BASF, která na zdokonalování této metody pracuje. |
PRVNÍ AUTO JIŽ V PRODEJI, DRUHÉ DO KONCE ROKU
Jako první auto s palivovými články byla na tuzemský trh letos v dubnu uvedena Toyota Mirai, kterou si celosvětově již zakoupilo přes 10 000 zákazníků. Disponuje celkovým výkonem 134 kW, umožňuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 9 sekund a dosáhne maximální rychlost 175 km/h. Na „plnou nádrž“ – ve skutečnosti jde o tři vysokotlaké zásobníky, které pojmou 5,6 kg vodíku – ujede 650 kilometrů. Toyota Mirai má nulové emise, a je s ní proto v Praze možné parkovat na modrých a fialových zónách zdarma, a navíc se tyto vozy obejdou bez dálniční známky. Jejich cena začíná na 1,7 milionu korun.
![foto vozu Toyota Mirai](/sites/default/files/inline-images/foto-toyota.jpg)
Toyota Mirai nezůstane na českém trhu osamocena dlouho. České zastoupení Hyundai oznámilo, že do konce tohoto roku počítá se zahájením prodeje „vodíkového modelu“ Nexo. Jde o vůbec první sériově vyráběný vodíkový automobil na světě.
VODÍKOVÉ AUTOBUSY I ČESKÝ „NÁKLAĎÁK“
Výrobci osobních vozů s palivovými články se musí vypořádat s velice komplikovanou miniaturizací už tak složité vodíkové technologie, a i když se jim to daří (vedle značek Toyota a Hyundai vyrábí vozy s palivovými články i Kia a Honda), obecně se více věří prosazení vodíku v autobusové, nákladní, vlakové i lodní přepravě.
Vodíkové autobusy už ve světě dopravují miliony pasažérů a není divu, že je do svých flotil z ekologických důvodů chtějí zařadit také tuzemská města. Dopravní podnik v Ústí nad Labem už dokonce vysoutěžil dodávku 20 takových autobusů (jejich dodavatelem je polský výrobce Solaris Bus&Coach) a usiluje o ně i Ostrava (městský dopravce jich do roku 2023 poptává deset). Další vodíkové autobusy mají od roku 2024 jezdit na Karvinsku.
![vodíkový autobus Van Hool - foto](/sites/default/files/inline-images/autobus2.png)
Zájem o vozidla s palivovými články mají i čeští dopravci zboží. Například Zásilkovna má v plánu kromě dopravy pomocí vodíkových vozidel vybudovat i vlastní čerpací stanici a vyrábět vodík elektrolýzou vody ze solárních panelů na střechách svých distribučních center.
Ústav jaderného výzkumu Řež (ÚJV) oznámil vývoj 100% tuzemského nákladního vozu s palivovým článkem na podvozku Tatra. Pod jeho vedením se na něm podílí konsorcium pěti českých vědeckých institucí a firem. Představen by měl být už na konci roku 2023.
PRVNÍ VEŘEJNÁ ČERPACÍ STANICE SE STAVÍ
Alfou a omegou rozvoje „vodíkové mobility“ v Česku je vznik vodíkové infrastruktury. A v tomto ohledu je zatím situace přímo žalostná. Jediná naše stanice na tankování vodíku v Neratovicích byla vybudována pro plnění českého vodíkového autobusu TriHyBus (fungoval v Neratovicích v pilotním provozu v letech 2009–2014), plní polovičním tlakem, než který je pro moderní automobily nutný, a navíc je neveřejná. To se ale brzo změní.
Výstavba první veřejné stanice totiž už začala – a to v Praze na Barrandově. V první vlně by měly ještě následovat stanice v Litvínově a v Brně. A jen rafinérská skupina Orlen Unipetrol plánuje na našem území do roku 2030 postavit celkem 22 stanic na tankování vodíku.
![foro rozestavěné vodíkové čerpací stanice na Barrandově](/sites/default/files/inline-images/stanice2.png)
Éra většího uplatnění vodíku v dopravě začíná i v České republice. Mezi elektrovozy s palivovými články se jistě budou více prosazovat ty velké a ještě větší, ale jako alternativa k akumulátorové elektromobilitě na silnících nebudou chybět ani osobní vozy na vodík.
S využitím tiskových zpráv HYTEP.