#KOLONAVIRUS: Je horší covid, nebo kolony aut?

Autem Aktuálně
23. 6. 2020 Roman Sovák
foto kolony aut v Praze
ilustrační foto

Letošní Mezinárodní den čistého ovzduší (každoročně připadá na 2. červen) vzbudil v médiích tak mizivý ohlas, jako by už žádný problém v tomto ohledu neexistoval a naše plíce oblažoval vzdoušek z dětské ozdravovny… Máte pocit, že přeháníme?

Tak si zkuste do vyhledávače zadat „Mezinárodní den čistého ovzduší“ a uvidíte, co o této události (ne)najdete pro rok 2020. Kromě upozornění v kalendáriích, že tato událost vůbec existuje, už prakticky nic dalšího. Novináři den po dni poctivě informují o vývoji epidemie nového koronaviru a postupném odbourávání mimořádných opatření po ukončení nouzového stavu, ale to, že špatný vzduch je větší zabiják než covid-19, zůstalo na okraji jejich zájmu. Poněkud větší pozornost v poslední době získal snad jen fakt, že covid-19 zabíjí více tam, kde je horší vzduch.

VRAŽEDNÝ KOKTEJL EMISÍ 

Dýchání znečištěného ovzduší je vystaveno přinejmenším 75 % světové populace a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má ročně na svědomí kolem 7 milionů životů. V nejzamořenějších indických městech zkracuje znečištěný vzduch obyvatelům život až o jedenáct let. 

V Česku je to sice podstatně méně, průměrné zkrácení života je zde odhadováno na „pouhých“ 7–8 měsíců. Ale i tak u nás podle Státního zdravotního ústavu umírá v důsledku dýchání špatného vzduchu ročně zhruba 5,5 tisíce lidí (zde, strana 19) a podle odhadů Evropské environmentální agentury dokonce přes 10 tisíc lidí za rok.

Podílejí se na tom oxidy dusíku a karcinogenní benzo(a)pyren, ale vůbec nejvíc mikroskopické pevné částice. „Lidský organismus proti nim nemá účinné obranné mechanismy. Takové částice se s vysokou účinností usazují v plicních sklípcích, odkud pronikají do krevního oběhu. Mohou také pronikat podél čichového nervu z nosu rovnou do mozku,“ poukazuje na jejich rizikovost docent Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.

HLAVNÍ ZDROJ V PRAZE? VÝFUKY

Co je zdrojem pevných částic v ovzduší? Podle lokality jsou to zejména emise z dopravy, energetiky, průmyslu nebo zemědělství. Ve městech typu Prahy bez velkého průmyslového znečištění je do vzduchu chrlí převážně doprava a zejména na okrajích také lokální topeniště.

V hlavním českém městě se na znečištění ovzduší podílí až ze 75 % silniční doprava, která je navíc zdrojem 95 % pevných částic PM10 a PM2,5. Z námi provedených průzkumů vyplývá, že si to většina pražských řidičů odmítá připustit. „Polétavý prach“ ze spalovacích motorů je přitom pro lidské zdraví obzvlášť rizikový kvůli vysoké koncentraci: je vypouštěn uprostřed ulic, jen pár metrů od lidí, kteří ho proto dýchají málo zředěný. Obsahuje rakovinotvorné, mutagenní a jinak škodlivé látky a smutným důsledkem je 500–600 předčasných úmrtí v Praze ročně.

OBRÁZEK ILUSTRUJÍCÍ VELIKOST ČÁSTIC VE SROVNÁNÍ S LIDSKÝM VLASEM

PEVNÉ ČÁSTICE A ZDRAVÍ

Je dobře známé, že přebujelý automobilismus vede k vyšší míře obezity a většímu ohrožení kardiovaskulárními nemocemi, vysokým krevním tlakem či cukrovkou. Ale jaké zdravotní důsledky má přímo dýchání pevných částic? 

Jejich vdechnutí dráždí plíce, zvyšuje riziko vzniku astmatu a rakoviny plic (podle Světové zdravotnické organizace jsou výfukové plyny karcinogen prvního stupně). Dále zvyšují riziko infarktu a Alzheimerovy choroby. Dochází k poškození genetické informace jak u mužů, tak u žen. U mužů dochází ke snížení kvality a množství spermií. U těhotných žen může být zasažen přímo plod, neboť částice mohou pronikat přes placentu i do krve ještě nenarozeného dítěte… Předpokládá se také možnost poškození mozku, protože velmi jemné částice pronikají i přímo do něj.

ŠPATNÝ VZDUCH = NEBEZPEČNĚJŠÍ COVID

Vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší tedy obecně zvyšuje náchylnost k nemocem. Z tohoto hlediska vlastně ani není spojitost mezi mírou znečištění vzduchu v určité lokalitě a zhoršením úmrtnosti na covid-19 jejích obyvatel překvapivá. 

Tým chemika Leonarda Settiho z univerzity v Boloni, který zkoumal, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie než v jiných částech země, poukázal na ještě jednu zásadní věc: virus může přenášet i povrch pevných částic, kterých je právě v ovzduší severní itálie mnohem více než ve zbytku země. Teorie není zatím potvrzena, ale to, že podle předchozích studií se podobně mohou šířit i jiné viry (způsobující chřipku, infekce dýchacích cest nebo spalničky), jí dodává na věrohodnosti. 

Potvrdí-li se to, mohl by to být nový impulz ke zvýšení tlaku na omezení emisí vypouštěných do ovzduší.

grafika - globus, přes něj rouška

JE TEDY HORŠÍ COVID, NEBO KOLONY AUT? 

Tip na odpověď máme. Otázka ale není fér, stejně jako pouhé srovnání relativně malého počtu mrtvých kvůli nové nemoci a mnohonásobně vyššího množství kvůli dýchání špatného vzduchu. Už proto, že nikdo neví, kolik obětí mohl covid-19 přinést, kdyby nedošlo na razantní „protikoronavirová“ opatření, a kolik jich (nedejbože) ještě bude. 

Jenomže právě tak není vůči minulým ani budoucím obětem špatného vzduchu férové, že tuto smrtelnou „nemoc“ mnoho lidí považuje za cosi normálního, s čím se snad ani bojovat nemá. 

 

Kam teď? Praha zažívá pozitivní boom cyklistiky, zároveň se (zcela logicky) do aut lidé vrátili rychleji než do metra, tramvají a autobusů. Přečtěte si podrobnosti zejména o pražské cyklodopravě a o tom, co město dělá pro její podporu (zde).