Jak se chodci a cyklisté v loňském roce podíleli na dopravních nehodách v Praze a jak při nich dopadli? Odpověď dává aktuální přehled Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy s názvem Vývoj dopravní nehodovosti za rok 2017, z něhož čerpáme statistické údaje.
Celkový účet: přes 23 000 nehod, 17 mrtvých
Policejní bilance uvádí, že se v Praze v loňském roce stalo 23 032 nehod, přičemž naprostou většinu z nich – 22 234 – zapříčinili řidiči motorových vozidel. První a třetí místo s nejvíce nehodami patří pověstnému postrachu řidičů – křižovatce U Bulhara (viz tabulka).
Nehodová místa a úseky:
Při všech nehodách bylo usmrceno 17 osob, těžce zraněno bylo 156 a lehce 1951 osob (jedná se o souhrnné počty včetně řidičů a pasažérů motorových vozidel, cyklistů a chodců). Přehledně a včetně porovnání „nárůst/pokles“ s rokem 2016 to ukazují následující údaje.
Vývoj dopravní nehodovosti za rok 2017:
Bezmotorová doprava
Chůze a jízda na kole jsou samy o sobě zdraví prospěšné druhy dopravy, ale samozřejmě platí, že chodci a cyklisté jsou při nehodách – kterých loni v Praze způsobili 388 – náchylnější k úrazu než ostatní účastníci silničního provozu… Jak si v roce 2017 v nehodovosti „vedly“ jednotlivé kategorie bezmotorové dopravy?
Chodci
- počet nehod s účastí chodce celkem: 686 / z toho zaviněno chodci: 301
- usmrcených chodců celkem: 11 / z toho zaviněním chodce: 6
- těžce zraněných chodců: 81 / z toho zaviněním chodce 28
- lehce zraněných chodců: 535 / z toho zaviněním chodce 235
Cyklisté
- počet nehod s účastí cyklisty celkem: 158 / z toho zaviněno cyklistou: 87
- usmrcených cyklistů celkem: 1 / na vině byl v tomto případě sám „samohavarovaný“ cyklista
- těžce zraněných cyklistů celkem: 9 / z toho zaviněním cyklisty: 1
- lehce zraněných cyklistů celkem: 95 / z toho zaviněním cyklisty: 46
Samohavarovaný cyklista
Ačkoli si nemalá část veřejnosti myslí, že vyrážet do pražských ulic na kole je disciplína hodná sebevrahů, údaje ukazují něco jiného: v letech 2012–2016 v hlavním městě při dopravních nehodách nezahynul žádný cyklista a jeden mrtvý jezdec na kole v loňském roce si svou fatální nehodu způsobil sám – patřil tedy k tzv. „samohavarovaným“ cyklistům.
Vývoj nehodovosti cyklistů ukazují následující tabulky (U = usmrceno, TZ = těžce zraněno, LZ = lehce zraněno).
Počet nehod s účastí cyklisty:
Počet nehod zaviněných cyklisty:
Více o loňské smrtelné nehodě cyklisty v Praze a obecně o celé problematice „samonehod“ jezdců na kole (tyto nehody mj. překlápějí zdánlivě nadpoloviční vinu cyklistů za kolize s jinými účastníky provozu hluboko pod 50 %) se dočtete v zajímavém článku Vratislava Fillera na serveru Prahou na kole (ZDE).
Lze zranění a úmrtí přepočítávat na koruny?
Dopravní nehody vedou nejen k bolesti a utrpení zraněných i příbuzných obětí, ale také k výrazným ekonomickým ztrátám. Do jejich výpočtu se pustilo Centrum dopravního výzkumu (CDV) – a to hlavně proto, že lepší představa o těchto ztrátách umožní zpětně lépe plánovat bezpečnostní opatření, a tedy životy zachraňovat.
Podle tiskové zprávy, kterou CDV uveřejnilo ve druhé polovině letošního ledna (ZDE), stojí dopravní nehody celou společnost průměrně:
- 1 usmrcená osoba 19 411 000 Kč
- 1 těžce zraněná osoba 5 094 200 Kč
- 1 lehce zraněná osoba 668 500 Kč
- 1 nehoda pouze s hmotnou škodou 364 500 Kč
Za rok 2016 (pro analýzu roku 2017 ještě nebyly k dispozici veškeré potřebné podklady) se celkové ekonomické ztráty v ČR vyšplhaly na 69,4 mld. Kč, což představovalo 1,45 % HDP. Jak ukazuje tabulka, tyto ztráty se navíc rok od roku zvyšují.
Vývoj ekonomických ztrát z nehodovosti:
Štěstí přeje připraveným
Existují dvě přísloví, která nás u neveselé četby údajů dopravní nehodovosti mohou napadnout. První, „Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech“, vyznívá tak, že člověka může potkat velké neštěstí, i když proti tomu dělá, co chce. To druhé, „Štěstí přeje připraveným“, nám ale připadá trefnější.
Na rozdíl od prvního popírá, že bychom byli jen hříčkou osudu, a vyzývá nás, abychom pokud možno nic neponechali náhodě – v případě dopravy tedy dodržovali předpisy i rozumné zvyklosti, nepřeceňovali své schopnosti a nepodceňovali aktivní ani pasivní bezpečnost. Vyloučit neštěstí na sto procent sice možné není, ale velmi výrazně snížit jeho pravděpodobnost, to možné je a stojí to za to.
A připraveni bychom měli být také na eventuální poskytnutí první pomoci… Možnost, jak si po čase v tomto směru udělat smysluplné opáčko, nabízí například ZDrSEM. Zážitkové kurzy první pomoci jsou každopádně mnohem účinnější než sebelépe míněná teoretická „nalejvárna“.
