Revoluční změny v Revoluční: Dlažba, stromy, lavičky, širší chodníky

Čistá mobilita Aktuálně
3. 5. 2021 MHMP, Čistou stopou Prahou
vizualizace budoucí podoby jednoho místa v Revoluční ulici
vizualizace: IPR

Revoluční ulice se stane novou městskou třídou. Rada hl. města se shodla na úpravě předchozího usnesení a plánovanou rekonstrukci tak čeká několik změn. Oproti původnímu návrhu bude v ulici snížena rychlost na 30 km/h a povrch vozovky bude vydlážděn. S tím souvisí i zlepšené podmínky pro vsakování vody, které zajistí přirozenou vláhu novému stromořadí. V ulici budou také rozšířeny chodníky, díky kterým vznikne větší prostor pro chodce, stromy i umístění laviček.

Revoluční třída je spolu s ulicí Národní a Na Příkopě součástí tzv. Hradebního korza, původního staroměstského opevnění, na které vznikla studie v roce 2020. Z ní pak vyplývají nové úpravy týkající se samotné studie Revoluční z roku 2018, kterou zpracovalo studio Aoc architekti ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

„Podstatou Koncepční studie je v první řadě potvrzení a dotvoření ulice Revoluční. Není možné řešit tento prostor bez úvah o širším památkovém a urbanistickém kontextu lokality. Zároveň se jedná o místo, které ovlivní celý systém městské dopravy, a to i v návaznosti na nábřeží. Koncepční studie v Pražské památkové rezervaci si bere za cíl povýšit Revoluční třídu na plnohodnotný městský bulvár, který je příjemný zejména pro pěší,“ komentuje studii Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

foto z ptačího pohledu - ulice Revoluční

Rekonstrukce ulice je spojena primárně s dopravním řešením. Proto zde budou rozšířeny chodníky, ulice bude vybavena novými lavičkami, koši, stojany na kola i pítky. V návrhu se také počítá s umístěním restauračních zahrádek. Pokud jde o hromadnou dopravu, zastávka tramvaje bude přemístěna blíže k řece a v obou směrech vzniknou širší ostrůvky pro větší bezpečnost cestujících. S tou souvisí i omezení rychlosti na 30 km/h a použití hladké dlažby na povrch vozovky, která vytvoří z ulice příjemnou městskou třídu zejména pro všechny její uživatele. V části ulice také vznikne nový cyklopruh.

„Chceme z Revoluční ulice vytvořit promenádu se širokými chodníky, kvalitními povrchy, lavičkami a lépe dostupnou MHD. Tak jak to má v centru moderní metropole být. Chystané změny zapadají do celkové vize, kterou v centru Prahy plánujeme. Chceme ho vrátit Pražanům, aby zde měli možnost, a hlavně chtěli trávit svůj volný čas,“ kvituje zásah náměstek primátora Adam Scheinherr.

Celá rekonstrukce myslí také na mikroklima ve městě. V ulici přibude až 30 nových stromů a díky nahrazení původního asfaltu dlažbou se zlepší zadržování dešťové vody. Na studii navazuje rekonstrukce veřejného prostranství před obchodním domem Kotva, kde se zruší zastřešený vstup do podzemního supermarketu a zároveň zde přibudou místa k posezení.

„Revoluční ulice tvoří část Hradebního korza, které by se mělo celé stát hlavním pražskou třídou. K tomu je zapotřebí, aby se zde lidé cítili pohodlně a bezpečně. Rozšiřujeme proto chodníky a snižujeme rychlost aut. Taková opatření ulici zatraktivní a bude ji pak možné využívat i k odpočinku,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Z HISTORIE HRADEBNÍHO KORZA

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města vyrostla z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory tomu, že přestaly být funkční, nestalo.

FOTO z ptačí perspektivy - Hradební korzo
Při pohledu z výšky je dobře vidět, že propojení zatím tří samostatných částí Hradebního korza v jeden celek je logické. Foto: IPR

Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Tento tristní stav trval až do roku 1787, kdy císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů.

Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě, lemovaná kaštany, naopak korzem Německým. Obě stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaji, která zde setrvala až do roku 1885.