Levná přeprava zboží po vodě, vzduchem a po silnicích je spoluzodpovědná za to, že se do řetězce tvorby hodnot našeho globalizovaného hospodářství zbytečně přidávají nekonečné kilometry za dopravu... Analýzu problematiky s bohatou infografikou uveřejnil rakouský portál www.vcoe.at .
UHLÍKOVÁ STOPA ZÁVISÍ NA PŘÍJMECH
Název grafu: Objem skleníkových plynů podle příjmových kvartil v Rakousku na osobu a rok v tunách. Výrazy v grafu: Einkommensquartil = příjmový kvartil, Dienstleistungen = služby, Konsumgüter = konzumní zboží, Ernährung = strava, Wohnen = bydlení, Mobilität indirekt = nepřímá mobilita (např. motorové vozidlo – pořízení, veřejná hromadná doprava), Treibstoff Privat-Kfz = pohonné hmoty – soukromé motorové vozidlo, Durchschnitt Österreich – průměr v Rakousku
Levná přeprava zboží po vodě, vzduchem a po silnicích je spoluzodpovědná za to, že se do řetězce tvorby hodnot našeho globalizovaného hospodářství přidávají nekonečné kilometry. S rostoucí přepravou zboží se bude stále častěji překračovat ekologická a sociální povolená mez zatížení. Globální oteplování, rostoucí zabírání ploch, nerespektování sociálních standardů, hluk a znečištění ovzduší jsou často považovány za negativní jevy provázející globální obchodování se zbožím. Výrazně vzrostla poptávka po krátkodobých produktech. Účinné strategie pro trvalou výrobu zboží si nejdříve kladou otázku, které zboží a cesty jsou opravdu nutné, než se pokusí zavést výrobu a dopravu efektivní a šetrnou k životnímu prostředí.
- SPOTŘEBA OVLIVŇUJE DOPRAVU
- DEFORMACE CEN JSOU HNACÍ SILOU PŘEPRAVY
- DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY JSOU ROZHODUJÍCÍ PRO UDRŽENÍ KLIMATU
- POSLEDNÍ MÍLE A MĚSTSKÁ LOGISTIKA
- INTERNETOVÝ OBCHOD
- DOPRAVA AŽ DO KONCE
- SAMOÚČELNÁ DOPRAVA
SPOTŘEBA OVLIVŇUJE DOPRAVU
Sedm procent emisí skleníkových plynů na světě je v této době způsobeno přepravou zboží a do roku 2050 bude přírůstek těchto emisí čtyřnásobný. [1] V roce 2016 se přeprava zboží v EU pohybovala již kolem nepředstavitelných 3 660 miliard tunokilometrů, samotná přeprava zboží vzrostla od roku 2012 o téměř 300 miliard tunokilometrů [2 – Zdroj: Evropská komise, Pocket Book Transport 2018]. Polovina přepravy zboží probíhá nákladními auty, třetina lodní dopravou a jen 11 % po železnici. Obchodované zboží přitom občas absolvuje během svého životního cyklu dlouhou cestu, a tím se masivně zvyšuje celosvětový objem přepravy. Známý je příklad trička, které urazilo na své cestě k prodeji v maloobchodě trasu dlouhou 35 tisíc km. [3] Je to možné jen proto, že dlouhodobé následky emisí z dopravy nejsou zahrnuty v ceně zboží, a proto jsou výdaje za přepravu zboží poměrně malé.
Název grafu: Emise CO2 u dopravy zboží stoupají, i když se zvyšuje její efektivita.
Změny od roku 1990 do roku 2015:
- Snížení zvýšením efektivnosti (jako např. lepší vytížení, méně cest naprázdno): -1,9 miliónů tun CO2 (-46 %)
- Zvýšení přesunutím dopravy na silnice +0,5 milionů tun CO2 (+13 %), vyšší objem přepravovaného zboží +3,5 milionů tun (+83 %)
DEFORMACE CEN JSOU HNACÍ SILOU PŘEPRAVY
Co možná nejlevnější doprava je „mazivem“ pro globalizaci a způsobuje to, že se mnohé toky zboží ekonomicky vyplatí. Nízké dopravní náklady nejsou dosahovány pouze technickým pokrokem, jako většími loděmi a kontejnerovou dopravou, ale také sociálním a ekologickým dumpingem a přesunem nákladů za způsobené škody na veřejnost. Tím získávají sociálně nespravedlivé a pro životní prostředí škodlivé dopravní prostředky výhodu. Tak jsou třeba nafta pro lodě a pohonné hmoty pro letadla nezdaněny. Naproti tomu je železnice v Rakousku zatížena nejen daněmi z energie spotřebované na pohon, ale navíc také náklady za obchod s emisemi.
Zámořská doprava z Bangladéše vychází pouze 6 centů na tričko. Další doprava ve vnitrozemí až do obchodu stojí dalších asi 15 centů. U prodejní ceny 5 eur pak obnáší dopravní náklady cca 4 % z ceny. [4] Přitom podíl dopravních nákladů na 1 l mléka činí v Rakousku 2 %. [5]
Název grafu: Silniční přeprava zboží profituje na zkreslení konkurenční soutěže. Srovnání silniční / železniční přepravy zboží:
- Mýtné se neplatí plošně, ale jen na dálnicích a rychlostních komunikacích / zpoplatnění v rámci celé železniční infrastruktury
- Sociální dumping obcházením vnitřních minimálních standardů / žádný sociální dumping
- Zvýhodněné daně na minerální oleje / daně na minerální oleje jako u nákladních aut i u dieselových lokomotiv, poplatky za elektřinu, dotace na ekologické energie, nepřímé obchodování s emisemi
- Síť silnic se buduje po celé EU / síť železnic se po celé EU redukuje
- Sídla firem mají vždy napojení na silniční síť, většinou z veřejných prostředků / železniční napojení jsou zásadně soukromá a subvencují se
- Překročení povolené rychlosti je možné, nedodržuje se čas řízení a odpočinku, nedodržují se limity znečišťujících látek, nelegální kabotáž / není možné
- Nedodržování doby řízení a bezpečnostních přestávek při jízdě / Není možné
- Nedodržování mezních hodnot škodlivých látek / Není možné
- Ilegální kabotáž / Není možná
- 4,5 centů externí náklady na tunokilometr / 0,6 centů externí náklady na tunokilometr
DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY JSOU ROZHODUJÍCÍ PRO UDRŽENÍ KLIMATU
Jak vysoké jsou emise skleníkových plynů související s dopravou pro každý produkt závisí na použitém dopravním prostředku. Asi 90 % světového obchodu probíhá námořní dopravou. [6] V roce 2015 bylo asi 10 miliard tun námořní přepravy realizováno cca 50 tisíci nákladních lodí po celém světě. Cesty lodí vyprodukují ročně kolem 1 000 miliónů tun CO2. Kdyby se konaly cesty lodí po pevnině, pak by byly šestým největším znečišťovatelem skleníkovými plyny na světě. [7] Jelikož je zhruba 90 % všech nákladních lodí poháněno těžkými oleji, produkují cesty lodí především velká množství škodlivých látek, jako jsou oxidy dusíku, oxid siřičitý a pevné částice [Zdroj: Deutscher Bundestag „Maßnahmen zur Minderung von Emissionen in der Schifffahrt“, Berlin 2018]
Letecká doprava je zodpovědná za pět procent emisí skleníkových plynů na světě a ve vztahu k CO2 na tunokilometr (cca 750 g) zdaleka největší dopravní znečišťovatel ovzduší. [8], [9] Přesto se letecká doprava rozrůstá; rovněž v Rakousku se od roku 2006 do roku 2018 na letišti Wien/Schwechat zvýšila o 25 %.[10, Statistik Austria] U cest po pevnině vykazuje železnice celých 6 g CO2 na tunokilometr. Ve srovnání s nákladními automobilovou dopravou, která produkuje téměř 87 g CO2 na tunokilometr, je tedy železnice pro životní prostředí značně šetrnější. [11] K dosažení dopravy s nízkými emisemi v rámci celého výrobního řetězce až ke konečnému spotřebiteli je třeba smysluplně propojit různé dopravní prostředky. Tímto způsobem může být zboží přepravováno po železnici do distribučních center v městských aglomeracích, odkud se zboží rozváží elektrovozidly nebo nákladními koly.
Dokument VCÖ: K růstu přepravy zboží v EU potřebujeme výstavbu železnic.
POSLEDNÍ MÍLE A MĚSTSKÁ LOGISTIKA
Celkem asi jedna třetina emisí CO2 připadá na logistiku přeshraniční přepravy. Poměrně velké je znečištění životního prostředí, které vzniká při přepravě na poslední míli.[13] Zejména doprava malými vozidly (<3,5 t) zatěžuje ovzduší, neboť vyprodukuje ve srovnání s vozidly s přívěsem (40 t) asi 13krát více emisí na tuno kilometr. [14] Kromě toho závisí celková bilance produktů životního prostředí hlavně na tom, jak si pořizují spotřebitelé svůj nákup. Pokud ujedou 5 km vzdálenost autem místo na kole, vytvoří se jen samotou cestou za nákupem asi 1,5 kg CO2. [15] Více než tři čtvrtiny soukromých cest za nákupy v evropských velkoměstech autem by se daly potenciálně pořídit s nákladním kolem. [16]
Ve Vídni tvoří přeprava zboží již 20 až 25 % emisí CO2 a přes 70 % emisí oxidu dusíku z dopravy. [17] V městské přepravě zboží se nabízí velký počet inovativních řešení pro městskou logistiku zboží šetrnou k životnímu prostředí. Z provozního hlediska jsou pro městskou komerční dopravu vhodná elektro auta kvůli nízkým provozním nákladům a plánovatelným denním vzdálenostem. Stále častěji bývají součástí vozového parku pro dopravu nebo přepravu zboží v rámci města také nákladní kola. Kromě nízkých nákladů za jízdní kolo a operativních výhod ve městě je jejich používání celkově prospěšné: nízká hlučnost a produkce škodlivých látek, vyšší bezpečnost a také malé škody na silnicích díky jejich nízké hmotnosti. V zahraniční studii je uvedeno, že by ve městech každá čtvrtá přeprava zboží motorizovaným přepravním vozidlem mohla být přesunuta na nákladní kolo, u cest doručovatelů expresních zásilek by jich za optimálních podmínek bylo možno přemístit až 85 %. [18]
K dispozici je dokument VCÖ Městská přeprava zboží budoucnosti je bez emisí.
Název grafu: Nejšetrnější k životnímu prostředí je nakupování pěšky nebo na kole. Výrazy v grafu: Entfernung = vzdálenost, Ortskern = střed obce, am Ortsrand = na okraji obce, Jeder 3. Einkauf in Österreich zu Fuβ oder mit Fahrrad = Každý třetí nákup v Rakousku se uskuteční pěšky nebo na kole, Anteil in Prozent = podíl v %, Groβteil der Einkaufswege in Radfahrdistanz = velikost podílu cest za nakupováním v dosahu jízdy na kole, direkte CO2 Emissionen = přímé emise CO2
INTERNETOVÝ OBCHOD
Internetový obchod v budoucnu silně poroste. To platí také pro nákup potravin, kde je nyní podíl ještě nízký.Během roku 2003 nakupovalo v Rakousku na internetu pouze 11 % obyvatel ve věku od 16 do 74 let, zatímco v roce 2018 již 60 %. [19] S rostoucím obchodem na internetu silně roste potřeba kurýrních, expresních a balíkových služeb. Dopady na rovnováhu životního prostředí jsou proto velmi závislé na uspořádání distribučního systému. Dopad internetového obchodu na životní prostředí zhoršují zpětné zásilky. V průměru je v Rakousku jedna pětina zboží objednaného přes internet zaslána zpět dodavateli. [20] Konkrétními opatřeními ke zlepšení vlivu internetového obchodu na životní prostředí jsou kromě efektivnějších logistických řetězců a přesunu doručování na ekologičtější dopravní prostředky také snížení zpětných zásilek a zlepšení informovanosti zákazníků.
Název grafu: Internetový obchod v Rakousku stále roste Výrazy v grafu: Umsatzanteile des Online-Handels an der Ausgaben für... = podíl objemu online obchodu na výdajích za..., Lebensmittel = potraviny, Bekleidung = oblečení, Elektrogeräte = elektrické přístroje, Jahr = rok, Prognose für das Jahr = prognóza na rok, in Prozent = v procentech
DOPRAVA AŽ DO KONCE
Negativní vliv dopravních kilometrů však nekončí tím, že produkt dorazí k zákazníkům. Regionální a celosvětová přeprava odpadu a recyklovaného zboží je dnes nedílnou součástí světových obchodních vazeb. Každodenně se velké množství odpadu přepravuje na velké vzdálenosti a vytváří se škodlivé emise. Správa města Vídeň odhaduje, že při odvozu odpadů v hlavním městě najedou nákladní auta v rámci svých 120 tisíc jízd ročně 9 miliónů km, což odpovídá vzdálenosti 225 okruhů kolem Země. [21] Pokud by se například měl svézt veškerý potravinový odpad z jednoho dne v Rakousku nákladními auty, vytvořily by kolonu, která by sahala od Vídně do Bregenzu. [22] Staré elektropřístroje, ale také stará auta urazí při své likvidaci mnoho kilometrů. U elektronických domácích spotřebičů se předpokládá, že se ušetří pětinásobný potenciál CO2 jejich opětovným a dalším použitím. [23] Opravy a znovupoužití jsou proto pro snížení kilometrů v dopravě zásadní.
Dobrým příkladem možnosti znovu využití a recyklace je třeba autobaterie pro elektrovozidla. Asi po osmi letech ztrácejí lithium-iontové baterie, které se používají pro elektrovozidla, asi 20 % své akumulační schopnosti, a proto již nejsou dále vhodné pro použití v elektroautech. Avšak mohou být ještě dalších deset let dále využívány např. jako decentralizovaný akumulátor pro přebytečný proud získaný z obnovitelné výroby energie [24]. Toto znovupoužití je významným faktorem pro celou ekologickou bilanci e-vozidel. Také recyklace baterií je technicky možná, nyní se však materiálově využívá pouhých 5 % baterií elektrovozidel. Studie vycházejí z toho, že recyklace lithium-iontových baterií bude ekonomicky rentabilní nejpozději od roku 2025. [25]
SAMOÚČELNÁ DOPRAVA
Avšak doprava není v konzumní společnosti pouze procesem vyskladnění před a likvidace po konzumaci zboží. Mnohem více se mobilita odehrává ve sféře konzumního blahobytu a jednorázové mentality. Mnozí lidé neupřednostňují naléhavost toho, jak se dostanou co možná nejefektivněji z bodu A do bodu B, ale jaký dopravní prostředek k tomu použijí. To charakterizuje razantní růst SUV u nově registrovaných osobních aut v Rakousku. Již každé třetí nové vozidlo v Rakousku je terénní vůz. Zatímco stupeň obsazenosti osobních vozidel klesá (autem jezdí stále méně cestujících), jsou auta stále širší a těžší. Absurdita tohoto vývoje se projevuje v tom, že je ve vídeňském obvodě Liesing podíl SUV dvojnásobně vyšší než v oblasti Tyrolska Reutte. Velká část nových SUV patří firmám nebo jiným právnickým osobám. [26] Politická opatření, jako je odměna za zešrotování funkčních vozidel, mylně propagovaná dokonce jako ekologické opatření, pohání opět na vrchol systém jednorázové společnosti.
Název grafu: Pětkrát vyšší podíl SUV a aut s pohonem na všechna kola než v roce 2004 Výrazy v grafu: Jahr = rok, Kleinwagen = malá vozidla, Kompaktklasse = kompaktní třída, Mittelklasse = střední třída, Ober und Luxusklasse = vyšší třída a luxusní vozidla, SUV und Allrad = SUV a pohon na všechna kola, Anteil an allen ... Prozent = podíl všech nových osobních aut v roce v %
ZDROJE
1 https://www.itf-oecd.org/sites/default/files/docs/cop-pdf-06.pdf
4 Handelsblatt: Warum man T-Shirts für fünf Euro kaufen kann. URL http://www.handelsblatt.com/unternehmen/handel-konsumgueter/spurensuche-der-herstellung-warum-man-t-shirts-fuer-fuenf-euro-kaufen-kann-seite-7/3746394-7.html – Stand 15.1.2018
5 Baum J.: Flächendeckende Lkw-Maut und Nahversorgung. In: Verkehr und Infrastruktur, 55. Wien, 2015
9 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1352231011010144
10 https://www.wko.at/branchen/transport-verkehr/die-oesterreichische-verkehrswirtschaft-2017.pdf
12 https://www.wko.at/branchen/transport-verkehr/die-oesterreichische-verkehrswirtschaft-2017.pdf
13 http://wua-wien.at/images/stories/publikationen/uranos-endbericht.pdf
16 http://one.cyclelogistics.eu/docs/111/CycleLogistics_Baseline_Study_external.pdf
17 http://wua-wien.at/images/stories/publikationen/uranos-endbericht.pdf
18 http://one.cyclelogistics.eu/docs/111/CycleLogistics_Baseline_Study_external.pdf
21 https://www.wien.gv.at/umwelt/ma48/fuhrpark/ma48.html
23 http://www.ak-umwelt.at/betrieb/?issue=2012-04
24 https://mobilitymag.de/batterien-second-life-elektroautos/
25 https://www.ft.com/content/8342ec6c-5fde-11e7-91a7-502f7ee26895
26 https://www.vcoe.at/presse/presseaussendungen/detail/neuzulassungen-suv-firmenwagen-2018
28 http://ec.europa.eu/environment/green-growth/index_en.htm
30 https://elib.suub.uni-bremen.de/edocs/00105833-1.pdf
31 http://www.umweltbundesamt.at/fileadmin/site/publikationen/REP0582.pdf
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
