Na základě různých střípků dat jsme sestavili prognózu, která predikuje nárůst obliby cyklistiky v Praze: „Obliba cyklistické dopravy v Praze v následujících letech poroste (modalshare bude na konci roku 2025 vyšší, než na konci roku 2020).“ Je mnoho důvodů, které tuto prognózu podporují, dopodrobna si je rozebereme. Prognóza se také opírá o pečlivě ozdrojované poznatky, nezřídka vyplývající z vědeckých studií městských urbanistů.
„Vyberte krizi a shledáte, že cyklistika bude pravděpodobně řešením.” (bývalý olympionik Chris Boardmanv britském parlamentu; Laker, 2020).
VLIVY SCHVALUJÍCÍ TREND
Cyklistika je pravděpodobně nejvíce udržitelným způsobem městské přepravy, je vhodná pro krátké i středně dlouhé vzdálenosti, jejím užitím nevznikají enviromentální škody, zlepšuje se zdraví uživatelů skrze jejich fyzickou aktivitu, nezabírá ve srovnání s jinými prostředky téměř žádné místo a je velmi levná (ve vztahu k pořizovacím nákladů uživatelů i výstavby infrastruktury). Přesto dlouho unikala pozornosti akademické půdy i městským plánovačům. To se naštěstí za poslední dekády změnilo (Pucher a Buehler, 2017). Vzhledem k níže posbíraným střípkům je pravděpodobné, že obliba tohoto způsobu dopravy se bude i v Praze zvyšovat a částečně nahrazovat společensky méně výhodné způsoby přepravy.
Pohled zvenčí
Podle Tetlock a Gardner (2016) je výhodné odrazit se při určování trendů od základní míry (base rate), tedy hledat, do jaké míry je něco běžné v širší skupině. Modal share cyklistické dopravy v Praze je za běžných podmínek pod 1 % (Ročenka dopravy Praha 2016, 2017). Podle Raser a Gaupp-Berghausen (2018) se jiná města v Evropě pohybují na podobné hladině (Řím, 1 %), v násobcích (Barcelona, 2 %; Londýn, 3 %; Zürich, 4 %) nebo nepředstavitelně vzdáleně (Vídeň, 6 %; Antverpy 23 %).
Modal share cyklistické dopravy v Praze je 1 %, zahraniční města jsou na tom často lépe: Zürich 4 %, Vídeň 6 %, Antverpy 23 %
Volume 9, June 2018, Pages 244-252
Dopravní indukce
Adam, Jones a Brömmelstroet (2020) sestavili panel expertů pomocí delphi metody, který stanovil pořadí efektivnosti opatření/politik, které přimějí lidi nasednout na kolo. Experti se shodli, že největší význam má budování kvalitní, propojené a bezpečné infrastruktury (cyklo pruhy, stezky, bezpečné křížení a parkoviště). Praha přitom infrastrukturu pro cyklisty zlepšuje, jen za rok 2020 přibylo 7,6km cyklostezek a 31 km jednoduchých opatření, což je rekordní číslo za poslední dvě dekády (Běnek a Kříž, 2020; Vodrážka, 2020). Data z Lisabonu ukazují, že při vytvoření oddělené (bezpečné) infrastruktury pro cyklisty počet cyklistů z roku na rok narostl o 350% (Félix, Rosa a Cambra, 2020), což v praxi ilustruje princip dopravní indukce.
Podle expertů má pro podporu cyklistiky nevějvětší význam budování kvalitní, propojené a bezpečné infrastruktury (cyklo pruhy, bezpečné křížení, parkoviště).
Institucionální podpora
Podpora cyklistiky napříč Evropou má podporu. Evropská unie si uvědomuje potřebu lepší integrace a podpory cyklistické dopravy. Zpráva Evropského parlamentu vyzývá k zohledňování potřeb uživatelů bezmotorové dopravy a ukazuje potenciál aktivní dopravy v městském prostředí a na krátké vzdálenosti. Předpokládá se, že finanční podpora EU zejména pro propagaci udržitelné dopravy poroste. Mnoho řečníků na půdě parlamentu vyzdvihuje roli dopravy v dosažení klimaticky neutrálního cíle do roku 2050 (Buczynski, 2021). Samosprávy, státy, instituce, neziskové organizace i jednotlivci spojení neudržitelné mobility přispívající velkou měrou ke globálnímu oteplování vidí a jasně na to poukázala i pandemie koronaviru a s ní související uzavírání hranic, ekonomiky a zavádění homeofficů/lockdownů. To totiž přispělo k drastickému poklesu globální produkce CO2 v průměru o -17 % (začátek dubna), z čehož téměř polovinu připadá na pokles pozemní dopravy (Quére, Jackson, Jones, 2020).
Velkou podporu cyklistika získává také na národních úrovních, Irsko bude investovat 10 % celého rozpočtu na dopravu do rozvoje cyklistiky, Lombardie bude investovat do podpory cyklistiky 11,5 Eura na osobu (115 milionů Eur) a v Británii doktoři mohou předepisovat jízdu na kole a Britové budou dostávat vouchery na opravu kol (Küster, 2020; Vela, 2020; Marie, 2020). Mnohá města také vytvářejí strategické plány, ve kterých počítají s menším zastoupením automobilové dopravy a posilováním hromadné a aktivní dopravy (např. Melbourne). Tendence změn k podpoře cyklistiky jsou vidět i v České republice, v poslanecké sněmovně leží návrh na uzákonění povinnosti zaměstnavatele umožnit svým zaměstnancům bezpečné uložení jízdních kol (oprava redakce 23.2.2021: Tento bod byl v PS vypuštěň; zdroj) a také definování minimálního bočního odstupu při předjíždění cyklisty 1,5 metru. (Zdopravy.cz)
EU vyzdvihuje roli cyklistiky pro dosažení klimaticky neutrální cíle a mnoho členských zemí plánuje velké investice (Irsko 10 % celého rozpočtu na dopravu, Lombardie investuje 11,5 EUR na osobu. Také v Česku se připravuje nová legislativa pro větší ochranu cyklistů.
Cyklistika je totiž často považována nejen za alternativu k dosud „standardním“ způsobům přepravy, ale také jako náhrada k nejméně vhodným způsobům mobility, viz níže (The transport strategy 2030).
Příklady z Německých měst ukazují, že konzistentní snaha podporovat cyklistiku vede ke zvýšení modal share cyklistické dopravy o jednu třetinu během šesti let (Lanzerdorf a Busch-Geertsema, 2014). Praha má kromě svých organizací starající se o rozvoj a údržbu infrastruktury také speciální projekt Čistou stopou Prahou, který spadá pod oddělení dopravy a má za cíl šířit osvětu udržitelných způsobů dopravy včetně té cyklistické. Pouze za roky 2018-2019 bylo i díky projektu Čistá mobilita pro Prahu (z velké části financováno Ministerstvem životního prostředí) na tyto komunikační aktivity vynaloženo více než 2 miliony korun (Běnek, 2020).
Re-designování veřejného prostoru
Obyvatelé měst ve vyspělých státech vidí ulice jako veřejný prostor. Ulice jsou proto postupně re-designovány, aby nabídly větší prostor pro všechny druhy dopravy (pěší, cyklisté), aby byly environmentálně přívětivé. Nad to se podporuje myšlenka ulic jako veřejného prostoru (Streets as public spaces, 2013). Chuť postupně měnit prostor vyplývá také ze současného rozdělení prostoru, které je vůči jednotlivým druhům dopravy nespravedlivé. Např. ve Vídni se 2/3 cest uskuteční šetrně ke klimatu (kolo, MHD, pěšky) a 26 % lidé cestují autem. Přesto stojící nebo jezdící auta zabírají 67 % prostoru na ulicích, pro cyklostezky připadá pouhé 1 % (Eine faire Verteilung, 2020).
Pokud se stane veřejný prostor bezpečným, klidným a estetickým místem, lidé mají větší tendenci jej používat a trávit v něm více času. Na experimentu z Aucklandu je patrné, že vytvořením sdílené zóny ulice více slouží jako „place function“, množství pěších a doba jejich setrvání roste, zatímco průměrná rychlost automobilů klesá. Ulici zůstává její transportní funkce, avšak s větším důrazem na potřeby chodců (také s ohledem na inkluzi zrakově/pohybově postižených), což jim umožňuje se bezpečněji pohybovat a interagovat s okolím (Karndacharuk, Wilson a Dunn, 2013).
Stojící a popojíždějící auta zabírají 2/3 místa prostoru na ulicích, cyklostezky pouze 1 %. Bezpečný, klidný a estetický veřejný prostor ve městech vede k tomu, že jej lidé více používají a tráví v něm více času - množství pěších roste.
Přeuspořádáváním ulic dochází i k tvorbě jednosměrek, které vznikají s cílem zvýšení parkovacích kapacit pro automobily nebo zklidnění tranzitní dopravy obytnými oblastmi (redukce hluku, znečištění). Podle Běnek a Horatius (2020) za normálních okolností takové úpravy omezují i cyklisty kteří velké parkovací místo nepotřebují, ani neškodí svému okolí emisemi či hlukem. Vznikají proto tzn. cyklo obousměrky, kterých je v Praze 29 km (151 úseků), což cyklisté naopak oceňují, neboť preferují jízdu zklidněnými komunikacemi a takové úpravy tvoří legální „město krátkých vzdáleností“ (Ročenka dopravy Prahy 2019, 2020).
Nové technologie nejen pro early adopters - elektrokola
Elektrokola mají potenciál snížit uhlíkovou stopu aut až o 50 %. Jejich potenciál tkví v nahrazení velké části automobilových jízd nejenom ve městech, ale díky velkému dojezdu také mezi městy. K tomuto účelu se staví také „cyklo dálnice“, tedy dálkové cyklistické trasy (Philips, Anable, Chatterton, 2020). Podpora elektrokol tak může výrazně zvýšit modal share cyklisté dopravy, v některých státech jsou elektrokola výrazně finančně dotovány, např. v Rakousku, Lucembursku, Francii, Norsku nebo Švédsku. To zvyšuje jejich dostupnost, stejně jako postupující vývoj, který tlačí cenu kvalitních elektrokol níže. Dosud jsou elektrokola stále poměrně drahá, ale např. v Německu již je běžné, podobně jako u aut, mít firemní leasing na elektrokolo (Sieg, 2020).
Elektrokola mají díky vyššímu dojezdu potenciál nahradit velkou část jízd automobily mezi městy a snížit tak uhlíkovou stopu aut až o 50 %.
Lidé mají motivaci si elektrokolo zakoupit zejména, aby navýšili svůj dojezd/byli schopni zdolat příkřejší stoupání (32 %), ale také pro posílení fyzického (30 %) i duševního (22 %) zdraví, úsporu času (21 %) i peněz (19 %). Ze zprávy navíc vyplývá, že využívat e-kolo zvažují i mladší generace, nejenom starší lidé a že během roku si zvažuje (nebo již vlastní) elektro kolo pořídit až 25 % populace. Ačkoli k dosažení takové saturace zjevně povede delší cesta, čísla ukazují, že je o tento prostředek zájem a že má potenciál částečně nahradit auta (State of the nation report, 2020).
Zdraví a porovnání s automobily
Aktivní mobilita i využívání městské hromadné dopravy přispívá k lepšímu psychickému zdraví oproti využívání individuální automobilové dopravy. Čím déle člověk stráví v autě, tím se jeho psychická pohoda zhoršuje, zatímco u aktivního pohybu je tomu naopak (Martin, Goryakin, Suhrcke, 2014).
Cyklistika posiluje psychické zdraví, naopak řízení auta jej snižuje. Auta ve městech zabírají mnoho místa (na úkor prostoru pro lidi) a produkují škodlivé znečištění, díky kterému v Česku zemře 5000 lidí ročně.
Individuální doprava má mnoho negativních externalit. Kromě zmíněného záboru prostoru (a nemožnosti využívat (zejména) městský prostor pro odpočinek, procházky, výsadbu zeleně atp.) má velké negativní dopady na lidi. Začít lze hned u znečištění, které bylo v porovnání s koňskými lejny při rozmachu automobilismu považováno jen za směšné modré obláčky dýmu. Znečištění ovzduší však zapříčiňuje vážné zdravotní důsledky, v Česku každý rok zemře na tyto následky přibližně 5000 lidí (Luhanová, 2019), na Prahu připadá 550 úmrtí ročně (nejde to lépe než jet autem?, 2019). Individuální automobilová doprava dosahuje 70 % produkce CO2 z celkových 3,2kg CO2/den/osoba, zatímco cyklistická doprava dosahuje pouze 1 % (Brand, Dons, Anaya-Boig, 2020).
Zajímavostí zde je, že řidiči automobilů nejen tyto škodlivé emise ve velkém vytvářejí, ale také je konzumují více, než cestující využívající MHD nebo aktivní mobilitu (Jezdíte do práce autem?, 2019). V Kodani řidiči dýchají dokonce 3-4x více BTEX látek (benzen, toluen, ethylbenzen a xylen) a jsou vystaveni dvakrát vyššímu množství škodlivých látek než cyklisté. Děti jsou pak také vystaveni většímu množství škodlivých látek na zadním sedadle auta než na sedačce za kolem (Ranka, Folke a Jespersena, 2001).
Řidiči aut jsou vystaveni 3-4x více škodlivým látkám, než cestující MHD a cyklisté. Také děti sedící na zadním sedadle automobilů jsou vystavování více škodlivým látkám, než než na sedačce za kolem.
Velkou kapitolou je také počet usmrcených lidí automobily. V USA během let 2008-2017 bylo po srážce s automobilem usmrceno 50 000 lidí, to je jeden člověk každou hodinu a 46 minut. To je jeden zřícený jumbo jet plný lidí každý jeden měsíc (Dangerous By Design 2019, 2019). Podle organizace spojených národů ročně na silnicích umře 1,35 milionu lidí, tedy jeden za každých 24 vteřin. Jedná se přitom o nejčastější příčinu úmrtí pro věkovou kategorii 5-29 let (Global status on road safety 2018, 2018). Ve městech západních zemí za to může především prioritizace rychlé automobilové dopravy nad bezpečností účastníků dopravy.
Srážka s autem je nejčastější příčina úmrtí na světě pro věkovou kategorii 5-29 let, každých 24 vteřin někdo zemře.
Během pandemie koranaviru byla nalezena také korelace mezi vystavováním se znečištěnému prostředí (což je ve městech a především v Praze běžné) a horšími průběhy onemocnění COVID-19 a úmrtností na toto onemocnění (Wu, Nethey, Sabath, Braun, Dominici, 2020; Pozzer, Dominici, Haines, Witt, Münzel, Lelieveld, 2020). Aby se lidé vyhnuli sociálním kontaktům, během epidemie prudce vzrostlo užívání kola, které je považováno za bezpečný dopravní prostředek a města po celém světě začala vytvářet stovky kilometrů nové (často dočasné) cyklistické infrastruktury, města „zklidnila“ (omezení rychlosti) mnohé lokality a vytvořila nové sdílené zóny (Covid-19 Transport brief, 2020). Praha také zaznamenala obrovský nárust cyklistů během pandemie (cesty do práce zaznamenaly dokonce nárůst až o 50 %) a celkově bylo v souvislosti s pandemií v Evropě přislíbeno přes 2300 km cyklistických opatření, z čehož bylo v červenci 2020 přes 1100 km již realizováno (Praha zažívá boom cyklistiky, 2020; Cycling beyond the crisis, 2020).
Znečištěné ovzduší zhoršuje průběh onemocnění Covid-19 a zvyšuje šanci na úmrtí.
Jak ovšem souvisí automobilová doprava s cyklistickou? Pokud bude automobilová doprava ve městech ztrácet, aktivní doprava včetně cyklistické budou naopak posilovat. Zklidňování konvenční dopravy (snižování povolené rychlosti, ubírání parkovacích míst autům) je druhým faktorem hned po podpoře cyklistické infrastruktury, která zvyšuje množství cyklistů (Adam, Jones a Brömmelstroet, 2020). Pokud má automobilová doprava množství takových externalit, je pravděpodobné, že se s tím samosprávy něco pokusí dělat, což se již děje viz Re-designování veřejných prostor.
Další synergie
Rozmachu cyklistiky nahrávají také další trendy. Elektrokola nejsou jediná, která dokáží efektivně nabídnout relativně vysoký dojezd, dopravní módy je totiž možné efektivně mixovat. Kombinování MHD a kola může přimět řidiče opustit auto při přesunech mezi městy, protože poskytuje rychlost a komfort MHD a zároveň řeší problém „poslední míle“. Toto řešení lidé vybírají tehdy, když jim přijde jako nejlepší možné a hodnotí je jako atraktivní alternativu k individuální automobilové dopravě (Nello-Deakin, Brömmelstroet, 2021).
Kombinace elektrokola a MHD (také linky S) může přimět řidiče opustit auto při přesunech mezi městy, protože poskytuje rychlost a komfort MHD (čtení, odpočinek) a řeší problém poslední míle. Takové mixování (auto a MHD = P+R, kolo a MHD,...) představuje mimořádné chytrý způsob dopravy
Také nový trend bikesharingu, který se před lety (nejen) v Evropě zakořenil, podporuje změnu modal share směrem k cyklistice, naopak ubírá nejvíce pěším cestám, cestám MHD, ale také automobilům a taxi (Fishman, Washington, Haworth, 2015). Praha přitom možností bikesharingu poskytuje mnoho (Eršil, Běnek, 2020).
ZHODNOCENÍ & LIMITY
K přesně stanovené predikci (viz úvod) by bylo potřeba s vyšší odborností přistupovat k jednotlivým podporujícím i brzdícím faktorům a s náležitou trpělivostí informace vyhodnocovat, odhadovat jejich důležitost a věrohodnost a v průběhu času do sebe skládat a agregovat do výsledné predikce mnoho úhlů pohledů (zejména jiných, než tvořící jedinci zastávají), což se podobá vidění okem vážky (Tetlock a Gartner, 2016). Ačkoli existují další faktory, které k navrženému trendu růstu obliby kol oproti jiným dopravním módům přispívají (např. nebyl vůbec diskutován hluk nebo nastavení současné politické reprezentace), existuje také mnoho faktorů, které by mohly hovořit o opačném trendu, např.: trend posledních let v Praze byl sestupný; nárust práce na dálku (který ovšem neubírá kolům procento z dělby přepravních výkonů, ale snižuje celkové přepravní výkony napříč všemi módy dopravy); nemožnost kol dosáhnout delších vzdáleností (které se částečně kompenzují synergiemi s MHD a elektrokoly); faktem, že ekonomika České republiky je z velké části odvislá od výroby automobilů, která tvoří 9 % HDP (Sdružení automobilového průmyslu, 2020); možným faktorem lobby a reklamy firem vyrábějících auta, která mají pochopitelně zájem o odbyt svých produktů a mají vysoké prostředky a možnosti (pokud považujeme auto za suplement kola); nesoulad mezi strategickými dokumenty vlády ČR (Ministerstvi dopravy x Ministerstvi životního prostředí), atd.
Přesto je podle odborníků, viz reference, cyklistická doprava řešením současné neudržitelné situace mobility v Praze a vzhledem k širší institucionální podpoře i oblibě uživatelů lze očekávat, že její obliba nadále poroste a podle predikce se navýší její modal share. S jistotou, to nicméně můžeme tvrdit až po uplynutí doby, a to díky dostatečně přesně stanovené predikci, která umožní tuto práci objektivně zhodnotit. Což pravděpodobně přinese poučení i jistá překvapení, která vzhledem k nedostupným informacím nemohla být zohledněna.
REFERENCE
Adam, L., Jones, T. & te Brömmelstroet, M. Planning for cycling in the dispersed city: establishing a hierarchy of effectiveness of municipal cycling policies. Transportation 47, 503–527 (2020). https://doi.org/10.1007/s11116-018-9878-3
Andrea Pozzer, Francesca Dominici, Andy Haines, Christian Witt, Thomas Münzel, Jos Lelieveld, Regional and global contributions of air pollution to risk of death from COVID-19, Cardiovascular Research, Volume 116, Issue 14, 1 December 2020, Pages 2247–2253, https://doi.org/10.1093/cvr/cvaa288
BĚNEK, Ondřej a David HORATIUS. Cykloobousměrky jsou pro cyklisty bezpečné. Tvrdí to data z pražských ulic. Čistou stopou Prahou [online]. 29.6.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/cykloobousmerky-jsou-pro-cyklisty-bezpecne-tvrdi-data-z-prazskych-ulic-1515
BĚNEK, Ondřej a Václav KŘÍŽ. Souhrn nových cykloopatření v Praze v době pandemie (kompletní interaktivní mapa). Čistou stopou Prahou [online]. 2.11.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/souhrn-novych-cykloopatreni-v-praze-v-dobe-pandemie-kompletni-interaktivni-mapa-1602
BĚNEK, Ondřej. Čistá mobilita pro Prahu: Závěrečná zpráva [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/sites/default/files/archive/pages/files/2020-12/zaverecna-zprava-cmpp_leden-2020.pdf
BRAND, Christian, Evi DONS a Esther ANAYA-BOIG. The climate change mitigation effects of daily active travel in cities. 2020. Dostupné z: doi:10.21203/rs.3.rs-39219/v2. Preprint.
BUCZYNSKI, Aleksander. The European Parliament calls for taking cycling into account in the TEN-T guidelines. ECF [online]. 2021, 21.1.2021 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://ecf.com/news-and-events/news/european-parliament-calls-taking-cycling-account-ten-t-guidelines
Covid-19 Transport brief: Re-spacing Our Cities For Resiliannce [online]. International Transport Forum, 2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.itf-oecd.org/sites/default/files/respacing-cities-resilience-covid-19.pdf
CYCLING BEYOND THE CRISIS: COVID-19 measures tracker v1.1. ECF [online]. 2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://ecf.com/dashboard
Dangerous By Design 2019. Smartgrowthamerica [online]. 2019 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://smartgrowthamerica.org/dangerous-by-design/
Eine faire Verteilung des öffentlichen Raums?! Fahrradwien [online]. 20.9.2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.fahrradwien.at/news/eine-faire-verteilung-des-oeffentlichen-raums/
ERŠIL, Lukáš a Ondřej BĚNEK. Bikesharingové společnosti v Praze. Čistou stopou Prahou [online]. 2020, 13.3.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/kolo/projekt/bikesharingove-spolecnosti-v-praze-1164
FÉLIX, Rosa; Paulo CAMBRA a Filipe MOURA. Build it and give ‘em bikes, and they will come: The effects of cycling infrastructure and bike-sharing system in Lisbon. Case Studies on Transport Policy. 2020, 8(2), 672-682. ISSN 2213-624X.
FISHMAN, Elliot, Simon WASHINGTON a Narelle HAWORTH. Bikeshare’s impact on active travel: Evidence from the United States, Great Britain, and Australia,. Journal of Transport & Health. 2015, 2(2), 135-142. ISSN 2214-1405.
GLOBAL STATUS REPORT ON ROAD SAFETY 2018 [online]. World health organistaion, 2018 [cit. 2021-01-30]. ISBN 978-92-4-156564-2. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/rest/bitstreams/1164010/retrieve
Jezdíte do práce autem? Dýcháte horší vzduch než chodci a lidé v MHD. Čistou stopou Prahou [online].2019, 2.5.2019 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/autem/clanek/jezdite-do-prace-autem-dychate-horsi-vzduch-nez-chodci-lide-v-mhd-1003
John Pucher & Ralph Buehler (2017) Cycling towards a more sustainable transport future, Transport Reviews, 37:6, 689-694, DOI: 10.1080/01441647.2017.1340234
KARNDACHARUK, Auttapone, D.J. WILSON a Roger Charles Malcolm DUNN. Analysis of Pedestrian Performance in Shared-Space Environments. Transportation Research Record Journal of the Transportation Research Board. 2013, (2393), 1-11. Dostupné z: doi:10.3141/2393-01
KÜSTER, Fabian. Ireland will invest 10 % of the total transport capital budget on cycling. ECF [online]. 2020, 29.7.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://ecf.com/news-and-events/news/ireland-will-invest-10-total-transport-capital-budget-cycling
LAKER, Laura. In a Global Health Emergency, the Bicycle Shines. Bloomberg [online]. 2020, 25.3.2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-03-25/in-a-global-health-emergency-the-bicycle-shines
LANZENDORF, Martin a Annika BUSCH-GEERTSEMA. The cycling boom in large German cities—Empirical evidence for successful cycling campaigns. Transport Policy. 2014, 36, 26-33. ISSN 0967-070X.
Le Quéré, C., Jackson, R.B., Jones, M.W. et al. Temporary reduction in daily global CO2 emissions during the COVID-19 forced confinement. Nat. Clim. Chang. 10, 647–653 (2020). https://doi.org/10.1038/s41558-020-0797-x
LUHANOVÁ, Štěpánka. Lidé se o smog nezajímají, přitom kvalita ovzduší má značný vliv na naše zdraví. Čistou stopou Prahou [online]. 2019, 28.2.2019 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/cista-mobilita/clanek/lide-se-o-smog-nezajimaji-pritom-kvalita-ovzdusi-ma-znacny-vliv-na-nase
MARIE, Agathe. England enters a “new golden age of cycling”. ECF [online]. 2020, 28.7.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://ecf.com/news-and-events/news/england-enters-%E2%80%9Cnew-golden-age-cycling%E2%80%9D
MARTIN, Adam, Yevgeniy GORYAKIN a Marc SUHRCKE. Does active commuting improve psychological wellbeing? Longitudinal evidence from eighteen waves of the British Household Panel Survey,. Preventive Medicine. 2014, (69), 296-303. ISSN 0091-7435.
NEJDE TO LÉPE než jen autem? [online]. Praha: ODO, MHMP, 2019 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/sites/default/files/archive/pages/files/2019-04/bro%C5%BEura%20%C4%8Cist%C3%A1%20mobilita_2019.pdf
Nello-Deakin, S., Brömmelstroet, M.t. Scaling up cycling or replacing driving? Triggers and trajectories of bike–train uptake in the Randstad area. Transportation (2021). https://doi.org/10.1007/s11116-021-10165-9
Philips, I., Anable, J. and Chatterton, T. 2020. e-bike carbon savings – how much and where? CREDS Policy brief 011. Centre for Research into Energy Demand Solutions: Oxford.
Praha zažívá boom cyklistiky. Čistou stopou Prahou [online]. 17.6.2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/praha-zaziva-boom-cyklistiky-1510
Praha zažívá boom cyklistiky. Čistou stopou Prahou [online]. 17.6.2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/praha-
RANKA, Jette, Jens FOLKE a Per Homann JESPERSENA. Differences in cyclists and car drivers exposure to air pollution from traffic in the city of Copenhagen. The Science of the Total Environment. 2001, (279), 131-136.
RASER, Elisabeth, Mailin GAUPP-BERGHAUSEN, European cyclists' travel behavior: Differences and similarities between seven European (PASTA) cities,. Journal of Transport & Health. 2018, 9, 244-252. ISSN 2214-1405.
ROČENKA DOPRAVY PRAHA 2016 [online]. Praha: Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI), 2017 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-2016-cz.pdf
ROČENKA DOPRAVY PRAHA 2019 [online]. Praha: Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI), 2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-2019-cz.pdf
Sdružení automobilového průmyslu [online]. 2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://autosap.cz/en/zakladni-prehledy-automotive/obecne-zakladni-prehledy/
SIEG, Klaus. How Europe Engineered Its E-Bike Boom. Reasonstobecheerful [online]. 14.8.2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://reasonstobecheerful.world/how-europe-engineered-its-e-bike-boom/
State of the nation report: Examining attitudes towards e-bike usage in 11 European countries. Shimano-steps [online]. 7/2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://shimano-steps.com/e-bikes/europe/en/state-of-the-nation-report
STREETS AS PUBLIC SPACES AND DRIVERS OF URBAN PROSPERITY [online]. Nairobi: UN-Habitat, 2013 [cit. 2021-01-31]. ISBN 978-92-1-132590-4. Dostupné z: https://unhabitat.org/sites/default/files/2020/08/streets_as_public_spaces_and_drivers_of_urban_prosperity.pdf
TETLOCK, Philip a Dan GARDNER. Superprognózy: umění a věda předpovídání budoucnosti. Přeložil Filip DRLÍK. Brno: Jan Melvil Publishing, 2016. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-009-5.
TRANSPORT STRATEGY 2030 [online]. In: . The City of Melbourne [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://www.melbourne.vic.gov.au/SiteCollectionDocuments/transport-strategy-2030-city-of-melbourne.pdf
VELA, Alberto. Lombardy launches a 115 million euros “Marshall Plan” to boost cycling. ECF [online]. 2020, 12.8.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://ecf.com/news-and-events/news/lombardy-launches-115-million-euros-%E2%80%9Cmarshall-plan%E2%80%9D-boost-cycling
VODRÁŽKA, Prokop. Pro zelené jsem moc autíčkářský, pro ODS zas cyklistický, říká pražský náměstek pro dopravu, kterého chválí Bém. Deník N [online]. 2020, 9.12.2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné z: https://denikn.cz/512420/automobiliste-me-nepochopili-kdyz-bude-v-praze-o-20-mene-aut-vydelaji-na-tom-vsichni-i-oni-rika-radni-pro-dopravu/
