Budoucnost udržitelné mobility: Třípilířový přístup

Čistá mobilita Aktuálně
22. 8. 2019 Čistou stopou Prahou
kreslený obrázek s prostředky ekologicky šetrné dopravy
zdroj: urbanmobilitydaily.com

„Musíme využít výhody nových technologií a nových obchodních modelů, abychom učinili mobilitu udržitelnou, dostupnou více lidem a integrovali ji do multimodálního ekosystému ke zvýšení celkové efektivity," tvrdí Marc Amblard, ředitel Orsay Consulting. V následujícím textu se zamýšlí nad aspekty udržitelné mobility a jejími třemi pilíři.

Všechny ukazatele kopírují trend neustálého růstu světových požadavků na mobilitu. OSN očekává, že světová populace vzroste do roku 2050 ze 7,8 miliard na 9,7 miliard. Urbanizace má dosáhnout v roce 2050 podílu 68 % ve srovnání s nynějšími 55 %. Počet lidí, kteří si mohou dovolit své vlastní auto, se neustále zvyšuje. Výsledkem toho je, že se má počet osobních aut a lehkých užitkových vozidel na světě zvýšit ze současných 1,2 miliard na 1,6 miliard do roku 2040. V návaznosti na to je prvořadé změnit způsob přesunu lidí a zboží a nabídnout „větší mobilitu s menšími dopady“, jak vysvětloval Florent Menegaux, ředitel Michelinu, na konferenci Movin’On začátkem června v Montrealu.

Za účelem řešení této existenciální výzvy bude transformace směrem k udržitelné mobilitě zahrnovat tři vzájemně propojené pilíře: ekologický, společenský a ekonomický. Výsledky budou měřeny „trojitým konečným součtem“ hodnotící každý z pilířů. Řešení udržitelné mobility musí být navržena tak, aby měla pozitivní dopad na komunity, kterým slouží, a zároveň aby respektovala jejich ekologické, společenské a ekonomické cíle.

EKOLOGICKÝ DOPAD

Pařížská dohoda z roku 2015, která byla podepsána zástupci 195 zemí, má ambiciózní – nicméně zcela nadřazený – cíl, zmírnit globální oteplování. Doprava jako celek má velký podíl na vytváření emisí skleníkových plynů (GHG) a ještě větší podíl na spotřebě energie. Podílí se z 27 % na celkovém GHG v EU (v roce 2016 to bylo 20 % bez letecké a námořní přepravy) a 29 % v USA (2017). Podle International Energy Agency se v roce 2017 doprava podílela 58 % na celkové spotřebě energie na celé planetě. Podle agenturního scénáře udržitelného rozvoje se očekává, že množství energie spotřebované v dopravě klesne o 39 % do roku 2040 a bude pak činit 50 % světové spotřeby energie. To je stále ještě značný podíl.

Toto velmi výrazné snížení vyžaduje výrazný posun z vnitřního spalování na elektrický pohon. Pro rok 2040 BNEF předpovídá, že elektrovozidla budou tvořit 54 % prodaných osobních a lehkých užitkových vozidel a stále ještě pouhých 33 % všech vozidel na světě ve srovnání s dnešními cca 2 % a 0,05 %. Zvýšení podílu jízd na kole a pěší chůze, které mají nahradit jízdy autem v městských centrech, má před sebou ještě dlouhou cestu. Je také nezbytné používat méně energie na jeden kilometr cestování zvýšením hustoty přepraveného množství (hromadnou dopravou) nebo omezením zbytečných cest, např. využíváním lokálních produktů. Navíc k tomu všemu musí dojít k přechodu z fosilních paliv na energie z obnovitelných zdrojů – což je koneckonců další z cílů.

Celkově čerpáme zdroje nerostných surovin asi dvakrát rychleji, než jsou vytvářeny. World Overshoot Day (světový den vyčerpání obnovitelných přírodních zdrojů), tedy den v roce, kdy jsme využili svůj roční „příděl“ přírodních zdrojů, připadá letos na 29. červenec. Pro srovnání – v osmdesátých letech byl tento den v listopadu. Ne všechny země jsou na tom ale stejně. Na světě se datum dne vyčerpání přídělu pohybuje od 11. února v Kataru, 15. března v USA, 15. května ve Francii, 14. června v Číně až po 18. prosince v Indonésii. To není samozřejmě udržitelné.

SPOLEČENSKÝ DOPAD

Přístup k mobilitě je základní potřeba pro všechny, avšak řešení nejsou k dispozici pro každého. Problémem je chybějící veřejná doprava, nebo finance či zdravotní omezení, která lidem brání řídit své vlastní auto. Život v místě bez možnosti mobility může pro někoho znamenat vyčlenění ze společnosti. V případě promyšleného rozmístění mohou řešení sdílené mobility a rozšíření veřejné dopravy (i chytrá kombinace obou možností) pomoci těm, kteří nemají své vlastní vozidlo, aby se stali mobilními. To je rozhodující přínos, neboť usnadňuje společenské začlenění, jako je např. možnost najít si a udržet práci mimo své bydliště.

Místní úřady a poskytovatelé dopravy se musí společně zaměřit zejména na ty oblasti, které řešení mobility naléhavě potřebují. V USA jsou místa bez dostupné mobility běžná, např. město Arlington v státě Texas s 400 tisíci obyvateli vůbec nemá systém veřejné dopravy. Soukromý dopravce Via Transportation tam nyní provozuje systém sdílených jízd na základě požadavku. Podobně funguje už řadu let v Paříži Bolloré’s, projekt sdílených elektrovozidel, stejně jako AutoLib v Los Angeles od minulého roku nebo BlueLA, které se snaží za podpory místní samosprávy poskytnout mobilitu vrstvám obyvatel s nižšími příjmy.

EKONOMICKÝ DOPAD

Řešení mobility, která čerpají velmi málo přírodních zdrojů a zvyšují společenské začlenění, nutně nemusí být méně přínosná pro podnikání. Avšak opravdu musíme přistupovat ke společnosti v celé šíři, abychom provedli analýzu ekonomického dopadu. Přímým ekonomickým přínosem pak bude, když umožníme více lidem pracovat, což zvýší příjmy z daní a sníží náklady na sociální dávky.

Internalizace ekonomických externích efektů může významně přispět k tomu, aby byla budoucí mobilita udržitelná. Například naši dopravní infrastrukturu považujeme za samozřejmost (cesty, železnice apod.), máme „právo” tvořit emise nebo „právo” tvořit dopravní zácpy atd. Zavedení poplatků z dopravních zácp, povolení k uhlíkovým emisím, kreditů pro elektrovozidla nebo daní vztahujících se k mobilitě (palivová daň, mýtné apod. k investování do infrastruktury) nám poskytne lepší vyčíslení celkových nákladů na daný druh mobility, a tudíž umožní modální rozhodnutí k progresivnímu řízení mobility směrem k udržitelnosti.

DALŠÍ CESTY K UDRŽITELNÉ MOBILITĚ

„Vyhnout se, přesunout nebo zlepšit” je standardní přístup k tvorbě udržitelné mobility. Můžeme se vyhnout cestě, např. nakoupit v obchodě vedle raději než v supermarketu 20 km odsud? Můžeme podniknout jízdu místo svým soukromým autem hromadnou dopravou? Můžeme nahradit svůj špinavý diesel elektrovozidlem?

Soukromá vozidla stojí obvykle 95 % času ladem. Není už na čase sdílet auta a jízdy mnohem častěji? Ať jsou vozidla sdílena nebo ne, jejich základní recyklovatelnost musí soustavně vzrůstat. V případě elektrovozidel se musí urychlit vývoj sekundární životnosti baterií, jako třeba stacionárních zásobníků energie. Jakmile se auta budou více sdílet, jejich míra využitelnosti se zvýší. A co třeba takový modulární, obnovovatelný a zdokonalovatelný design auta k prodloužení životnosti základního vozidla?

ZÁVĚREM

Mobilita je podstatná věc jak pro lidi, tak pro zboží. Musíme využít výhody nových technologií a nových obchodních modelů, abychom učinili mobilitu udržitelnou, dostupnou více lidem a integrovali ji do multimodálního ekosystému ke zvýšení celkové efektivity. Spolupráce zástupců veřejných institucí i soukromých firem spolu s občany je nyní zapotřebí více než kdykoliv jindy, abychom rozvíjeli udržitelnou mobilitu s lidmi a pro lidi. Taková spolupráce vyžaduje jak dlouhodobé iniciativy po celém světě, jako je Pařížská dohoda, tak iniciativy lokální, neboť neexistují žádná univerzální řešení.  

Marc Amblard je zakladatelem a výkonným ředitelem Orsay Consulting, které zaměřením na transformace v mobilitě poskytuje podporu startupům a průkopníkům nových technologií, poradenské služby korporátním společnostem, poradenství startupům k přizpůsobení jejich výrobků trhu, zpracování strategií k zavedení výrobků na trh, k rozvoji podnikání a spolupráci. Článek Marca Amblarda v angličtině si můžete otevřít na stránkách Urban Mobility daily.

 

 

loga SFŽP, MŽP a Ekomob

Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.