Benzín, LPG, nebo elektřina? Velké srovnání pohonů na českých silnicích

Autem Aktuálně
29. 8. 2019 Ondřej Běnek
Průkopník elektroaut - společnost Tesla a super rychlá nabíječka
Průkopník elektroaut - společnost Tesla a super rychlá nabíječka

V Česku je registrováno okolo 6 milionů osobních aut. Tohle číslo stále roste, ale pomalu se mění poměr mezi tím, jaké palivo naším čtyřkolým společníkům dopřáváme. Kromě konvenčních paliv, benzínu a nafty, se můžeme setkat taky s poměrně obvyklým LPG, případně CNG, stále oblíbenější elektřinou nebo vizionářským vodíkem. Jak se mezi sebou liší, jak je pro daná vozidla v Česku připravená infrastruktura a kolik můžeme ušetřit, když přesedláme na ekonomičtější (a ekologičtější) technologii? 

Elektřina

Těší se stále větší oblibě. V Česku již je registrováno okolo 2000 osobních aut na elektropohon, v Norsku je již každé druhé nové auto plně elektrické. Jsou ekologičtější, nesou s sebou daleko nižší náklady na palivo a amortizaci a jsou prostě cool. Kromě toho se často setkáme s výhodami při parkování nebo vjezdu do centra měst. Zase jsou ale dražší a nabíjecí stanice nejsou na každém rohu.  

Plusy:

•    cena paliva

•    nižší amortizace

•    ekologičtější provoz

•    výhody (parkování, daně, vjezdy do měst)

Minusy:

•    pořizovací náklady

•    infrastruktura dobíjecích stanic (V Česku jich je zatím 449.)

Dražší pořízení, výrazně levnější provoz

Elektroauto se dá v Česku pořídit od cca 190 tisíc Kč (malá vozítka pro dva, s malým dojezdem, vhodná do města), častěji se ale objevují cenovky 600 tisíc až 1,2 milionu (Nissan Leaf, Hyundai Ionic Electric, Wolkswagen e-golf, BMW i3, Tesla 3), ale může se vyšplhat i ke 2–3 milionům (Jaguar i-Pace, Tesla S). Můžeme se na podobnou koupi dívat jako na investici, peníze se totiž mohou v horizontu let vrátit. Úspora firemních flotil, které najezdí mnohem více kilometrů, se může vyšplhat do astronomických částek.

Ze srovnání provozních nákladů pohonů na elektřinu a benzín vyplývá, že za rok můžeme ušetřit až cca 45tis Kč. Za deset let to není malá částka.

elektro
Srovnání průměrných provozních nákladů, zdroj: vlastní analýza

Pro výpočet jsme použili využili ceny elektřiny společnosti Eon, pro výpočet průměrného elektro auta jsme využili průmět 10 nejčastějších značek v Česku, pro Teslu jsme využili model S, vše platí při ujetí 30 000 tisíc km/rok.

Nedostatečná infrastruktura nabíječek

Tento problém začíná být minulostí. Každým rokem počet elektronabíječek prudce roste. Při používání elektroauta je přitom možné změnit filozofii a začít dobíjet auto jako telefon. Přes den jezdit a v noci nabít v garáži. Potřeba nabíjet na cestě tak kromě dlouhých dovolených prakticky klesne na výjimečné případy. 

Nová filosofie - přes den jezdit, v noci nabíjet
Nová filosofie - přes den jezdit, v noci nabíjet

 

Počet stanic v ČR: 449

LPG a CNG – který je lepší?

Nedá se určit. Zjednodušeně můžeme říct, že přestavbou nebo koupí originálního vozidla na LPG (liquid petroleum gas – kapalný ropný plyn) respektive CNG (compressed natural gas – stlačený zemní plyn) můžeme zejména oproti benzínovému pohonu značně ušetřit. S tím se ale váže nižší dostupnost plnicích stanic (LPG 997 stanic, CNG 192 stanic) a možná omezení např. v podzemních garážích. 

Výhody LPG (oproti CNG):

•    daleko větší sít plnicích stanic

•    dostupnější servis servisu

•    méně nákladná přestavba i pořízení tovární verze (při srovnatelném výkonu)

Výhody CNG (oproti LPG):

•    lze vyrábět z obnovitelných zdrojů

•    mírně nižší náklady na palivo/dojezd vozizdla

•    stálá kvalita paliva oproti proměnlivé kvalitě LPG

•    je umožněn vjezd do garáží (které splňují technické požadavky)

LPG průměrná cena: 14 Kč/l; CNG průměrná cena: 26,34 Kč/kg

Srovnání s cenami benzínu/nafty uvádíme níže.

Vodík, hudba budoucnosti

K vodíku se upíraly oči mnohých snílků a jiní se jim smáli. Podobně jako u letadel, kterým taky nikdo nevěřil, že se odlepí od země. Některé automobilky ale již prodávají vozy na vodík (v Evropě prozatím např.: v Anglii, Německu a Dánsku) a v samotném Česku již vzniklo vozítko (ještěrka) na vodíkový pohon. Ačkoli vodík není v Čechách zatím rozšířený, obecně s ním jsou ve společnosti velké plány. Např. v Moravskoslezském kraji se chystají spustit regionální vlakovou dopravu na vodík již v roce 2027. 



Používat vodík jako palivo bude v budoucnu pravděpodobně mimořádně výhodné. Můžeme využívat nadbytečnou elektřinu, kterou produkují větrné a slunečné elektrárny v době špičky, a tu využít k elektrolytické výrobě vodíku. Zároveň můžeme používat vodík, který vzniká jako odpadní produkt. A na rozdíl od elektřiny jej umíme efektivně skladovat bez významných ztrát (problematický je ale převoz vodíku). Můžeme tedy z elektřiny mimo špičku levně vyrobit palivo a použít jej, až jej budeme potřebovat. 



V Česku zatím není jediná veřejná plnicí stanice na vodík, ale Unipetrol již čeká na povolení k postavení prvních tří (z toho jedna pro interní potřeby autobusového dopravce) a vize českého státu je mít 6–8 plnicích stanic do konce letošního roku. Podpora ze strany státu by tedy měla pokračovat.



Počet stanic: 0 (Unipetrol čeká na povolení o postavení prvních 3 stanic, další by měly postupně přibývat.)

nová Toyota Mirai - kompletně na vodík. V ČR zatím nedostupná
Nová Toyota Mirai - kompletně na vodík. V ČR zatím nedostupná

Nafta a benzín, drahé a nebezpečné?

Většina z nás je stále používá. Dají se natankovat všude a je na ně slušný dojezd. Automobilky navíc z valné většiny stále vyrábějí auta na benzínový a naftový pohon a tato auta jsou často levnější. Můžeme se těšit na obrat v trendech? Snad. 



Je důležité si uvědomit, že použitím spalovacích motorů zatěžujeme naši peněženku daleko víc, než při užití alternativ. A zejména pak naše zdraví. Osobní doprava je výrazným znečišťovatelem ovzduší a jen v Praze z této příčiny zemře přibližně 560 lidí ročně (při dopravních nehodách je to „jen" okolo 20 lidí!) a každý z nás si zkrátí život přibližně o rok. Pokud jedeme v autě, kabinové filtry nás před nebezpečnými látkami neochrání



Počet stanic: Nafta cca 2800 / Benzin cca 3200

Průměrná cena: Nafta 31,7Kč/l a Benzin 32,6Kč/l (Dieselová auta mají obvykle nižší spotřebu, čímž se ještě prodlouží jejich dojezd oproti benzinové alternativě.)



Srovnání nákladů benzín a nafty (průměr), CNG a LPG

Auto_CNG_LPG
Srovnání nákladů benzín a nafty (průměr) a alternativních pohonů CNG a LPG, zdroj: vlastní analýza

Pro výpočet jsme zprůměrovali 31 nejčastějších modelů na českých silnicích, pro zjednodušení výpočtu se jedná o průměrné hodnoty pro benzín i diesel. U LPG počítáme s 15% vyšší spotřebou, což odpovídá obecně přijímanému pravidlu.

loga SFŽP, MŽP a Ekomob

Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu".

Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu.

Více na
www.sfzp.cz, www.mzp.cz.