Jedním z největších problémů kvality ovzduší v České republice jsou vysoké úrovně znečištění ovzduší prachovými částicemi, jež jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. To se pak může promítnout také ve zvýšeném riziku dýchacích onemocnění.
Největším rizikům jsou vystaveni právě lidé žijící ve velkých městech, v nichž se vyskytují různé zdroje znečištění (automobilová doprava, průmysl či domácnosti, které jsou vytápěné tuhými fosilními palivy) a kde dochází k častému překračování imisních limitů. Ovšem nemůžeme říci, že obyvatelé venkova by tohoto problému byli ušetřeni.
Pokud bychom hodnotili znečistění obecně, tak města i vesnice mají každý své – výraznými zdroji těchto znečišťujících látek jsou totiž ve městech automobilová doprava a na venkově lokální topeniště.
PRAHA, TO JSOU SAMÁ AUTA
Město je neustále v pohybu a ten s sebou přináší kolony aut, které jsou zdrojem znečišťujících látek včetně zmiňovaných prachových částic. Na prachové částice se vážou škodliviny a ty mohou způsobovat další rizika pro naše zdraví. V Praze se doprava podílí na celkovém znečistění ovzduší VÍCE NEŽ ZE 76 PROCENT.
Zatížená ovšem nejsou jen centra měst, znečištění ovzduší postihuje i jejich okraje – měření Českého hydrometeorologického ústavu prokázala, že škodlivé látky se pomocí nejjemnějších prachových částic přesouvají po celém městě i za jeho hranice. Zjednodušeně bychom mohli říci, že mezi periferií města a centrem Prahy velký rozdíl není. Ovšem co se stane, pokud porovnáme Prahu nebo jiná velká města s vesnicí?
VESNICE MÁ KOUŘ
Zatímco velká města sužuje hustá doprava, která zahrnuje i další problémy, jako jsou stará auta či dieslové motory, vesnice ukazuje zcela jinou stranu mince. Měření kvality ovzduší na venkovských stanicích, kde se měří takzvané pozaďové koncentrace v zimě, často vykazují vysoké koncentrace znečišťujících látek. Proč?
V zimě jsme zvyklí mít doma teplo, to je přirozené. S teplem se pojí také dým stoupající z komína, a pokud je spalovací zařízení ve špatném stavu, je podobným znečišťovatelem jako například staré auto, které brázdí ulice Prahy.
„Čtyři nákladní auta plná prachu, bazén 30 krát 60 metrů a 2,5 metru hluboký oxidu siřičitého a trochu menší oxidů dusíku, 60 kg směsi polyaromatických uhlovodíků, 250 gramů olova a 145 gramů arsenu. To vše vyprodukovali obyvatelé Havlovic u Trutnova, tedy podhorské vesnice o 850 obyvatelích a 300 popisných číslech. Respektive jejich kamna za jeden kalendářní rok.“ Tyto informace vyplývají z výzkumu zátěže malých sídel škodlivinami z ovzduší, který uskutečnil Státní zdravotní ústav v roce 2006.
Dalším problémem je fakt, že venkovské stanice na měření kvality ovzduší nepokrývají vše. Naměřené hodnoty ve vesnicích, které mají nad deset tisíc obyvatel, ukázaly, že koncentrace škodlivin v ovzduší rostly s klesající teplotou. Podobně i nejvyšší koncentrace polyaromatických uhlovodíků byly naměřeny v zimních měsících, kdy se intenzivně topí. Nejhůře dopadaly vesnice, kde se intenzivně topí hnědým uhlím.
OSTRAVA A ÚSTECKO, TAM VLÁDNE PRŮMYSL
Oblast Ostravy obsazuje první příčku ve znečištění ovzduší, je uváděna jako nejvíce znečištěná oblast v České republice. Největší podíl na tom má velká hustota průmyslu jak na území Česka, tak v Polsku. V Moravskoslezském kraji je osm hlavních průmyslových zdrojů znečištění, za hranicemi ČR se jich nachází dvaadvacet.
Na Ústecku je hlavním zdrojem především těžba hnědého uhlí, které se spaluje v uhelných elektrárnách. Nachází se zde také několik lomů na těžbu uhlí, které jsou spolu s chemičkami dalšími znečišťovateli ovzduší.
DÝCHAT ČI NEDÝCHAT – TO JE OČ TU BĚŽÍ
V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prachovými částicemi, oxidem dusičitým, benzo(a)pyrenem a ozonem. Většina obyvatel je u nás vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity a bývají příčinou dýchacích onemocnění. Lidé z velkých měst jsou vystaveni velkému znečištění a s tím se pojí rizika pro jejich zdraví. Neznamená to, že i v malých obcích nemůže být znečištění stejné jako ve městech, ale z celkového součtu hodnot vychází, že lidé z měst jsou více vystaveni těmto rizikům.
Situace se může ovšem obrátit, pokud jde o léčení dýchacích onemocnění – města jsou na tom lépe, protože mají kvalitnější a dostupnější lékařskou péči.
Emisní analýza jednotlivých zón/aglomerací podle Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO):
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
