Když se chce, tak to jde. Jak Praha podporuje cyklisty

Kolo Aktuálně
22. 5. 2018 David Horatius
Cyklista ve vyhrazeném pruhu
Ilustrační foto Václav Král

V květnu dosahuje v Praze cyklistická sezona svého vrcholu. V příjemném počasí máme chuť se více hýbat, někdo chce navíc hubnout do plavek a správným impulsem je i akce Do práce na kole. Nabízí se otázka, jak podporujeme ty, kteří neznečišťují pražské ovzduší jedovatými emisemi.

graf závislosti intenzity cyklistické dopravy v Praze na jednotlivých měsících v průběhu roku

PROČ PODPOROVAT CYKLISTY

Cyklistika, zejména ta dopravní, je pro město přínosem. Alespoň podle koncepčních dokumentů, jako je Dopravní politika ČR, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy nebo třeba Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v hl. m. Praze.

Jízda na kole si tedy zasluhuje podporu a není se čemu divit. Cyklisté nespotřebovávají paliva z neobnovitelných zdrojů, neprodukují výfukové plyny, kterých v Praze až 85 procent pochází z dopravy, nehlučí a zpravidla nezpůsobují závažné nehody. A to dokonce ani na pěších zónách, kde je chodci vnímají jako „rušivý element a zdroj úleku“ – na rozdíl od zásobovacích vozidel, na které si nikdo zpravidla nestěžuje (viz příloha 1 Analýza nehodovosti cyklistů a chodců v pěších zónách).

graf nehod cyklistů a jejich následků v letech 2006-2016

POČTY CYKLISTŮ V PRAZE KLESAJÍ

Na první pohled by se mohlo zdát, že cyklistům spíše přibývají překážky, než aby je někdo podporoval. O svůj prostor se hlasitě hlásí motorová doprava, podporuje se hromadná doprava a v médiích rezonují spíše kauzy, kdy MČ Praha 1 zakázala cyklistům vjezd na Kampu (aby jej následně pod tlakem veřejnosti opět povolila) a nově omezuje provoz cyklistů v pěších zónách, čímž zkomplikuje provoz na dálkových cyklotrasách, omezí dopravní obslužnost centra pro cyklistickou dopravu a pošle cyklisty na dlažbu mezi auta. V Karlíně se zase zrušily některé cykloobousměrky a třeba MČ Praha 3 považuje cyklisty téměř za obecné ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

Není tedy divu, že se nárůst počtu cyklistů v Praze, zejména těch dopravních, po nadějném rozjezdu v letech  2008–2012 zastavil. Řečeno přesněji jejich počty dokonce klesají, jak to ukazuje výzkum agentury GFK. A to i přesto, že denní intenzity cyklistů se zdají být na sčítačích TSK Praha významné a denní maxima na profilech, jako jsou Modřany a Troja, přesahují pět tisíc cyklistů za den.

GRAF vývoje počtu cyklistů v letech 2008-2017

LETOS DVAKRÁT VÍCE PENĚZ NEŽ DŘÍVE

Velmi dobrou zprávou je, že se věci pomalu začínají obracet k lepšímu. A protože, jak známo, jsou peníze téměř vždy až na prvním místě, tak začněme od nich: po několika letech stagnace se podařilo zdvojnásobit plán investic do cyklistické infrastruktury. Zatímco v letech 2013–2017 se investice do pražské cykloinfrastruktury pohybovaly mezi 40–48 miliony ročně, letos to již bude bezmála 100 milionů.

tabulka investic 1993-2018 do cyklodopravy

 

Řada věcí se již podařila. Tzv. ochranné cyklopruhy se objevily například v ulicích Hlubočepská (městská část Praha 5), Veletržní a nábřežní Kapitána Jaroše (MČ P7), nebo Sokolovská (MČ P8). V ulici Bubenské se objevilo druhé nepřímé levé odbočení, které cyklistům umožňuje bezpečně se dostat do ulice Hermannova. A co je hlavní – po Praze se objevují nové cykloobousměrky, které umožňují cyklistům projíždět Prahou bezpečně mimo hlavní dopravní tepny intenzivně zatížené motorovou dopravou.

Velkým pomocníkem cyklistů je již od loňského roku aplikace Na kole Prahou, která podle zadaných kritérií vyhledá nejvhodnější cestu po městě a má řadu dalších moderních funkcí. Více o ní najdete na adrese www.nakoleprahou.cz, kde si ji také můžete zdarma stáhnout do svých mobilních telefonů (funguje v systémech Android i iOS).

Ne vše je ovšem pozitivní, jako např. segregace cyklistů od motorové dopravy na sběrných komunikacích (Patočkova), podobně při „vytěsňování“ cyklistů z pěších zón nemyslí MČ Praha 1 příliš na jejich bezpečnost (viz příloha 2 Připomínky MHMP, s nimiž se však MČ P1 neztotožnila).

PODPORA MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

Jak je vidět z rozmístění nových opatření, velice záleží na podpoře a přístupu jednotlivých městských částí, které jsou zpravidla také silničním správním úřadem pro místní komunikace. Někde se podpora cyklistické dopravy daří a MČ Praha 4, 6 a 7 požádaly magistrát o prověření možnosti legalizace cykoobousměrek v několika desítkách nyní jednosměrných úseků. MČ Praha 5 dokonce sama možnosti prověřila a některé důležité cykloobousměrky zřídila (U Železničního mostu, Za Zámečkem, Šeříková, Na Pomezí, Na Zatlance, Holubova, Barrandovská), nebo je projednala s ODA MHMP (Nádražní v uzlu Lihovar). A je nutno ocenit, že některá na první pohled „cyklistická“ opatření mohou výrazně pomoci i chodcům.

dobrý příklad cyklistické infrastruktury dobré i pro chodce na Praze 5

Pětka se navíc pustila i do odvážnějších projektů, když připravila a MHMP předala studii na zpřístupnění Barrandovské tramvajové estakády cyklistům (viz příloha 3 Barrandovská estakáda – studie proveditelnosti).

DALŠÍ NADĚJNÉ PROJEKTY

Také některé další městské části se pustily do více či méně zdařilého projektování. Např. MČ P8 připravuje nové dělené cyklostezky v ulicích Žernosecká, Ďáblická, K Pazderkám, Lodžská či Povltavská) nebo úpravu povrchu frekventované cyklostezky na Rohanském nábřeží. MČ Praha 9, 14, 18, 19 a 20 podepsaly momorandum a za finanční podpory MHMP zahájily přípravu severovýchodní cyklomagistrály, která by s využitím opuštěného železničního tělesa bezpečně propojila centrum města s Polabím, a MČ Praha 10 připravuje obdobný projekt na opouštěném železničním tělese v okolí Edenu. Taková podpora a dlouhodobá snaha o rozvoj cyklistické dopravy je v pražských reáliích nebývalá.

Zdá se, že podmínky pro příjezd cyklistů do centra města se budou v blízké budoucnosti dále zlepšovat. Za veškerou podporu cyklistice jsme vděční a doufáme, že situace se brzy zlepší i v samotném centru Prahy, které dnes patří převážně turistům – a automobilům.
 

 


Sdílejte: