Plavba po pražských prioritách

Čistá mobilita Aktuálně
20. 8. 2020 Roman Sovák
foto kapitána lodi a řečníků
Zleva kapitán lodi Štěpán Rusňák, Ondřej Boháč a Petr Hlaváček. Foto: autor

Náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč včera novinářům na palubě lodi Calypso představili devět pražských projektů v okolí Vltavy, které zásadním způsobem změní podobu hlavního města. O kterých prioritách byla řeč a v jakém stupni rozpracovanosti se nacházejí?

plánek trasy lodě a umístění projektů
 trasa plavby a umístění projektů

1. HRADEBNÍ KORZO

Plavba začala z Dvořákova nábřeží pod Nemocnicí Na Františku – kousek od Revoluční ulice, která je součástí tzv. Hradebního korza. Tak je označována soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopech, náměstí Republiky až právě po Revoluční ulici.

Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Je zapotřebí definovat pravidla, intenzitu a podobu využívání veřejného prostoru včetně využití městské obchodní třídy. Koncepce určí také pravidla pro charakter a organizaci povrchů, typ a umístění mobiliáře. Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude nutná postupná obměna stávajících stromů a vytvoření nové zelené osy města, proto studie Hradebního korza nabízí nové umístění prvků vegetace včetně rozvahy, jak hospodařit s dešťovou vodou.

Důležitým zadáním je také vytvořit podmínky pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce Hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky. To by výrazně zlepšilo mobilitu v celé jeho délce a lepší dostupnost z jiných částí města. V případě automobilové dopravy dojde k uzavřením průjezdu Prašnou branou a také z Jungmannovy ulice do Perlové a k omezením v části Národní třídy. Tak bude možné rozšířit oblast pěší zóny již od křížení Národní třídy s ulicí Spálenou až po ústí náměstí Republiky do Revoluční ulice.

Stav: návrh studie. Tu aktuálně připomínkují městské části a další zainteresované strany, například Odbor památkové péče a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Tento proces skončí v průběhu podzimu. Následovat bude úprava studie a poté schválení Radou hl. m. Prahy.

plánek Hradebního korza

2. ŠTVANICE – REVITALIZACE OSTROVA

Na ostrově Štvanice se už v 17. století pořádaly hony na zvěř. Na začátku dvacátého století zde začal fungovat první český tenisový klub, na ostrově stál donedávna také zimní sportovní stadion. A na volnočasovou  tradici má navázat revitalizace ostrova podle návrhu architektonického studia RKAW, který byl vybrán v architektonické soutěži už v roce 2013. Hlavní město téma revitalizace ostrova nedávno znovu otevřelo a dohodlo se s architekty na zpracování návazné koncepční studie.

Paralelně s dopracováním podrobnější dokumentace se dokončuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu (jednoho ze dvou mostů, které ostrov přetínají) a plánuje se stavba lávky pro pěší a cyklisty z Holešovic do Karlína, která bude mít na ostrově svoji „odbočku“. 

Stav: studie. V současnosti čeká projekt na podpis smlouvy mezi hlavním městem a architektonickým studiem. 

vizualizace náměstí po plánované revitalizaci Štvanice

3. LÁVKA „HOLKA“

Lávka pro pěší a cyklisty zajistí přímé bezbariérové propojení mezi Holešovicemi a Karlínem (odtud „HolKa“) a přístup na ostrov Štvanice. Nová lávka také propojí ostrov s připravovaným Rohanským parkem, který vznikne v těsném sousedství Štvanice na pravém břehu Vltavy při Rohanském nábřeží. Rekreační území a potenciál ostrova se tím de facto zdvojnásobí.

Stav: V současné chvíli se projednává dokumentace územního rozhodnutí a stavebního povolení na městských částech. Výstavba lávky by měla započít již příští rok a dokončena by měla být v roce 2022.

VIZUALIZACE LÁVKY "HOLKA"

4. KONCERTNÍ SÁL NA VLTAVSKÉ

Projekt „Vltavské filharmonie“, o který Praha usiluje dlouhodobě, označil Petr Hlaváček za „dluh celých generací“. Nejvhodnější místo pro stavbu nové koncertní síně je na levém břehu Vltavy v lokalitě Vltavská. Nové hudební centrum se tak stane i symbolem přeměny jednoho z největších pražských brownfieldů Bubny-Zátory.

Srdcem hudebního domu splňujícího světové standardy pro uvádění koncertů vážné hudby bude sál s kapacitou minimálně 1 800 sedadel. Samozřejmostí budou vynikající akustické vlastnosti a zázemípro filharmonickou produkci. Projekt však bude koncipován jako multifunkční s rozmanitým atraktivním programem a nabídne kromě vedlejších sálů a zkušeben také například galerii, kavárny a restauraci. 

Stav: záměr. Konsorcium firem vedené prestižním světovým studiem Henning Larsen zvítězilo ve výběrovém řízení na vypracování studie využitelnosti. Ta prověří veškeré ekonomické náklady včetně těch provozních a předloží i různé varianty využití nové budovy. Následovat bude architektonická soutěž a na jejím konci by měla být připravena projektová dokumentace pro výběr zhotovitele. Třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by mohla být zahájena v roce 2027.

FOTO MÍSTA, KDE BY MĚL NOVÝ KONCERTNÍ SÁL STÁT

5. PRAŽSKÁ TRŽNICE V HOLEŠOVICÍCH

Kontrolu nad Pražskou tržnicí Praha získala po vyhraném soudním sporu s předchozím nájemcem v roce 2019. Areál má potenciál stát se atraktivním centrem společenského života 21. století, a to pro širokou veřejnost různých věkových kategorií. Revitalizovaný areál bude vhodným mixem maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit.

Město si nechalo zpracovat ekonomickou „Ověřovací studii rozvoje Pražské tržnice“ a návaznou urbanisticko-architektonickou studii. Oba dokumenty nastiňují směr dlouhodobého rozvoje pro příštích 15–20 let. Již nyní, před začátkem prvních stavebních prací, hostí areál tržnice pop-up kulturní program doplněný novým gastronomickým provozem. I nadále se tu počítá například s oblíbeným trhem se zeleninou a ovocem, výpověď naopak od města dostal nevěstinec Showpark.

Stav: studie. Rekonstrukce tržnice bude probíhat postupně. Již teď se otevřela první opravená část (objekt H40). Dalším objektem, který má projít renovací je bývalá burza, která má být plně v režii hlavního města. Aktuálně se čeká na stavební povolení, a ještě letos by měla být vyhlášena veřejná zakázka na stavební firmu. Příští rok bude opravena hala 35. Nejnákladnější položkou celkové rekonstrukce bude obnova inženýrských sítí. Kromě samotných objektů vzniknou v areálu nové vstupy, bude vystavěna vyhlídková věž v místě bývalého komína a zasazeny nové stromy. Kompletní proměna Pražské tržnice by měla být podle předpokladů dokončena v roce 2035.

foto tržnice - současný stav

6. ROHAN CITY + ROHANSKÝ OSTROV

Rohanský ostrov se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic. Na 88hektarovém území bývalého vltavského ostrova a přilehlého předpolí se plánuje, či již probíhá realizace několika velkých veřejných i soukromých investic, které tuto lokalitu transformují do podoby nové pražské čtvrti. Největší soukromou investicí pak je multifunkční projekt Rohan City, který sousedí s několika dalšími menšími developerskými projekty.

V rámci Rohan City vzniknou nové byty pro skoro 4 000 lidí, kanceláře, restaurace, obchody, služby a také základní škola. Lokalita vyniká skvělou dopravní obslužností. V blízkosti území se nacházejí páteřní cyklostezka A2, tramvajová trasa a trasa metra B se stanicemi Křižíkova, Invalidovna a Palmovka. Do budoucna však bude nutné přistoupit k rekonstrukci Libeňského mostu a zřejmě také ke stavbě nového mostu, jehož poloha zatím ještě není pevně stanovena.

Stav: studie / stavební řízení. Zásadní veřejnou investicí je projekt Rohanský park, který bude zabírat největší plochu území a v případě povodní poslouží jako důležitá součást protipovodňové ochrany města. V současnosti probíhá příprava zadání krajinářské studie. Koncepci zpracuje tým, který vzejde z mezinárodního výběrového řízení se soutěžním dialogem. První fáze projektu, která nebude vyžadovat stavební povolení, by mohla být hotova již za tři roky.

Rohan City - vizualizace

7. BUBNY-ZÁTORY: NOVÁ PRAŽSKÁ ČTVRŤ

Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města. Dnes je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic. Vedle náročné dopravní situace komplikuje proces také rozdělení území mezi řadu vlastníků. Aby Praha pomohla sjednotit záměry jednotlivých vlastníků s potřebami města, zadala v loňském roce zpracování podrobné územní studie.

Nová čtvrť Bubny-Zátory by měla zajistit domov až pro 25 tisíc obyvatel v 11 tisících bytech. Hlavní rezidenční částí bude v jižní polovině území s výškovou hladinou přibližně 6 až 8 podlaží. Odhad celkového počtu nově vzniklých pracovních míst je 29 tisíc. „Zeleným srdcem“ území bude centrální park o rozloze 6 hektarů. Ten kromě nabídky sportovních a rekreačních aktivit propojí břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou. Dopravně bude nová čtvrť napojena na metro, tramvaje, pěší a cyklistické trasy, a dokonce i na železnici. Ta nejenže z území nezmizí, ale její význam naopak vzroste díky modernizaci trati Praha–Kladno a vzniku nového spojení centra města s ruzyňským letištěm.

Stav: Probíhá zapracování připomínek, které vzešly z veřejného projednání „Územní studie Holešovice Bubny-Zátory“. Přepracovaná studie by měla být schválena ještě v tomto roce. S vlastní výstavbou se počítá od roku 2024 a s dokončením v roce 2040.

Bubny-Zátory - vizualizace

8. TROJSKÁ LÁVKA

Po zhroucení původní lávky v prosinci roku 2017 vyvstala potřeba co nejdříve obnovit toto tradiční propojení pěších a rekreačních tras tří městských částí. Spojení mezi Trojou a Císařským ostrovem bylo zatím nahrazeno lodním přívozem. 

Přestože je projekt Trojské lávky relativně drobnou stavbou, jde o konkrétní příklad úspěšného obnovení bezmotorového spojení v rámci Prahy. Nová lávka je budována v původní stopě a čtyřmetrovou šíří vyhovuje požadavkům smíšené stezky pro pěší a cyklisty. V případě potřeby bude moci po lávce přejet i sanitka. Oproti dosavadní lávce, která byla tvořena železobetonovou předepnutou konstrukcí, bude nová lávka složena z ocelových profilů. Nová konstrukce bude snáze kontrolovatelná, všechny její části budou vizuálně přístupné a lehce opravitelné. Zajímavostí je, že zábradlí bude možné při případné povodni sklopit a nechat vodu lépe přetéci.

Stav: Probíhá výstavba lávky, dokončena by měla být do konce letošního roku.

vizualizace nové Trojské lávky

9. TROJSKÁ KOTLINA

Praha již v roce 2017 schválila koncepci Císařského ostrova a podepsala společně s dalšími partnery Memorandum o spolupráci při místní správě. Byla založena organizace Příměstský park Trojská kotlina, která se bude starat o krajinu na území vymezeném Trojskou kotlinou o rozloze přibližně 800 hektarů. Území je rozděleno mezi celou řadu správců a vlastníků s odlišnými zájmy a rozkládá se na území čtyř městských částí, proto v roce 2019 vznikl management plán – konkrétní postup, jak koordinovat aktivity jednotlivých správců.

Trojská kotlina se skládá z jednotlivých projektů, které na sebe navazují a vzájemně se podporují. Dosud vznikla studie nábřeží Stromovky a studie krajinářských úprav Císařského ostrova. Na jejich základě bylo odstraněno několik skládek a započala intenzivní péče o první části ostrova.

Stav: Naplňování Akčního plánu, probíhá předprojektová příprava jednotlivých záměrů. Aktuálně se zpracovávají detailní prověřovací studie revitalizace řeky, trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady a propojení z Papírenské ulice do Troji s novou lávkou. Nejvíce pokročilý je projekt okružní naučné trasy kolem stávající vodní linky, která by měla být otevřena již do dvou let.  Celkově by měl být projekt hotov v roce 2030.

vizualizace projektu trojské kotliny

POZVÁNKA NA VÝSTAVU

Na včerejší plavbě se Petr Hlaváček a Ondřej Boháč dotkli také některých dalších významných pražských projektů týkajících se dopravy a zlepšení kvality veřejného prostoru, jako například Dvorecký most, „Sherwood" nebo proměny Karlova, Malostranského či Mariánského náměstí. Zároveň zazněla pro někoho možná překvapivá informace, že Praha nemá nedostatek zelených ploch. Jen jsou někdy zanedbané, a je proto zapotřebí je kultivovat a dát jim smysluplné funkce. 

Kapitán Štěpán Rusňák přidal i několik zajímavostí o lodní dopravě. Ta nejpozitivnější je, že do roku 2030 by v Praze měly všechny lodě splňovat emisní normu EURO 6. Sám stojí v čele lodní společnosti, jejíž flotila je poháněna elektromotory.

Na závěr oba řečníci pozvali veřejnost na výstavu PRAHA ZÍTRA? PRAŽSKÉ PRIORITY, která bude probíhat od 23. září v Centru architektury a městského plánování CAMP. Mimochodem, webové stránky Praha zítra? shrnující všechny významné pražské projekty, si můžete na stránkách CAMPu otevřít už nyní.

 

Zdroj: komentovaná plavba + tisková informace IPR