Praha stejně jako další evropská města a celý kontinent čelí podle mnoha studií v posledních letech nebývalé klimatické změně s negativními důsledky. Jedním z účinných prostředků, jak se aktivně bránit, je zvyšování podílu ploch pokrytých zelení spolu s revitalizací zelených ploch již existujících, ale nacházejících se v neutěšeném stavu… Jak se to Praze daří?
Díky mnohaleté snaze se v hlavním městě podařilo postupně nově ozelenit plochu více než 270 hektarů, což odpovídá rozloze, na níž se nachází Kunratický les. Nejnověji vybudované zelené plochy se nacházejí v Satalicích. Posledními příklady revitalizace zanedbaných ploch jsou Centrální park na Chodově a lesopark v Horních Počernicích.
SATALICE: LES ARBORETKA PRO SPORT, PROCHÁZKY I ODPOČINEK
Na konci května byl úspěšně dokončen Les Arborka v Satalicích, jehož celková plocha činí přes 18 hektarů, což zhruba odpovídá ploše pětadvaceti fotbalových hřišť. Ještě důležitějším údajem je, že zde bylo na původně zemědělské půdě vysázeno více než 89 tisíc stromků… „Výsadba nových stromů je základním pilířem boje proti suchu a klimatickým změnám,“ uvedl k tomu náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.
Základním požadavkem u podobných projektů je plnění více funkcí najednou, a to v Lese Arboretka platí dokonale. Na kole, bruslích i pěšky je v něm možné využívat novou asfaltovou cestu, která tvoří okruh v délce přes 2,5 kilometru, takže se zde přímo nabízí sportovní využití. A pro nenáročné procházky a odpočinek mohou lidé také využít novou mlatovou cestu, která prochází střídavě lesními a lučními porosty, jichž je zde nově více než devět hektarů.
Celá akce byla připravena a financována magistrátním odborem ochrany prostředí. Z celkových 11 milionů korun, což jsou dosavadní náklady na založení nového lesa, šlo více než 75 procent z této částky na vybudování cest. Postupně se počítá s dovybavením běžným mobiliářem a na podzim zde budou ještě vysazeny desítky solitérních stromů na lučních trávnících.
CENTRÁLNÍ PARK CHODOV: PŘIBYLY STROMY, CESTY A NOVÝ MOBILIÁŘ
Pro odpočinek, venkovní a sportovní aktivity je po nedávno dokončené revitalizaci vhodná také západní části Centrálního parku na Chodově. Od jara 2018 zde vznikla nová síť cest, prodloužila se cyklostezka, přibylo 111 listnatých stromů, altán o velikosti 9,2 x 5,2 metru s dřevěným pláštěm a plachtovou stříškou, 22 laviček, dva bytelné stoly z dubu a oceli a osm odpadkových košů. V parku nově vzniklo i cca 7 350 m2 travní plochy.
Centrální park také dostal nové veřejné osvětlení. Tvoří ho pět stožárových lamp a 54 odolných zemních LED svítidel, která v celé délce osvětlují hlavní asfaltovou komunikaci. LED světly je vybaven také altán.
Kolem parkových cest a ve skupinách na travnatých plochách Lesy hl. m. Prahy vysadily zejména různé druhy javorů, habry, břízy, duby, jasany či lípy srdčité i velkolisté. Své zástupce tu ale mají také ovocné stromy, například třešeň ptačí nebo višeň turecká.
Revitalizaci plochy o celkové rozloze cca 42 tisíc m2 prováděly Lesy hlavního města Prahy. Financovalo ji hlavní město Praha prostřednictvím odboru investičního Magistrátu hl. m. Prahy a náklady činily přibližně 13,5 milionu korun.
HORNÍ POČERNICE: LESOPARK S POTOKEM, KTERÝ SE OPĚT KLIKATÍ
Donedávna téměř nepřístupný a nehostinný kout V Ladech na území Horních Počernic dostal zcela nový kabát. Úpravy se v novém lesoparku na celkové ploše přes 13 000 hektarů dočkal také Svépravický potok, který byl v 60. letech minulého století napřímen a zkrácen. Nově se klikatí krajinou a jeho délka byla přibližně o čtvrtinu prodloužena. Vznikly na něm jak mělké úseky brodů, tak hluboké tůně.
„Dáváme pražskou přírodu do pořádku. Následky historického narovnávání přirozených koryt potoků a řek neseme dodnes. Ukazuje se, že naše krajina má problém zadržovat dostatečné množství vody a vysychá,“ říká k tomu Petr Hlubuček.
Při revitalizaci byla ochráněna a zachována perspektivní zeleň a některé stromy byly zakomponovány přímo do tůní a koryta potoku. Takto například vznikla tůň s ostrovem, na kterém se nachází vzrostlá vrba. Původní neprostupné rákosiny nahradí vlhké květnaté louky, které jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. Tůně o celkové ploše více než 720 m2 byly navíc vyhloubeny i v okolí potoka.
Práce na novém lesoparku, v němž se úprav dočkaly i dva rybníky, probíhaly již od roku 2017. Prvním krokem byla celková revitalizace a odbahnění níže položeného Biologického rybníka, z něhož byl vytěžený sediment vyvezen na nedaleké pole a následně z něj byl vybudován protihlukový val. V roce 2018 probíhaly práce spojené s opravou hráze, která byla urovnána, dosypána a opevněna kamennou dlažbou. Rybník dostal nové vypouštěcí zařízení i bezpečnostní přeliv. Pro zvýšení ekologické hodnoty rybníka byl v jihovýchodní části zpozvolněn břeh tak, aby zde vzniklo mělké litorální pásmo, které rybníku do té doby chybělo. V letošním roce byly dokončeny pěšiny s přírodním povrchem, založeny louky a aleje.
Nadále pokračuje revitalizace Xaverovského rybníka, který hlavní město Praha odkoupilo v roce 2018. Do poloviny roku 2020 se počítá s úplným dokončením stavebních prací na rybnících a v rámci nedávno schváleného Akčního plánu výsadby stromů v Praze zde bude provedeno ozelenění vznikajícího valu a zalesnění části bývalých polí tisíci novými stromky. Celkové náklady nepřekročí 15 milionů Kč a jsou plně hrazeny hlavním městem Prahou.
Díky novým zeleným plochám a revitalizaci zanedbaných vznikají v Praze nová místo pro sport, příjemné toulky přírodou i odpočinek. Nová výsadba pomáhá také boji proti klimatickým změnám.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
