Shrnutí: Intermodalita v přepravě osob

Čistá mobilita Aktuálně
8. 10. 2018 Sylva Švihelová
Intermodalita - ilustrační
Zdroj obrázku: Miroslav Vyka - role regionální železnice ve 21. století

Dne 18.září se v žižkovské Pracovně sešly osobnosti, aby diskutovaly o hlavním tématu letošního Evropského týdne mobility: INTERMODALITA

Intermodalita je týmová souhra různých dopravních prostředků v rámci jedné cesty, tzv. dopravní řetězec. Cílem intermodality je časová, ekonomická i komfortní efektivita a snížení negativních dopadů dopravy na okolí.

Příbuzným pojmem k intermodalitě je multimodalita. Tento pojem je chápán spíše jako střídání různých druhů dopravních prostředků pro různé jednotlivé cesty.

Více o mikrokonferenci najdete ZDE. V následujícím textu jsme se pro vás pokusili shrnout základní myšlenky a obsah jednotlivých prezentací.

INTERMODALITA A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Miroslav Vyka – prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě, autor knihy Role regionální železnice ve 21. století   

Odrážíme se od základu, kdy už si jako společnost uvědomuje, že nadmíra automobilismu v přepravních výkonech je dlouhodobě neudržitelná a současná dopravní situace v aglomeracích alarmující. Regionální mobilita tvoří 80–90 % přepravního výkonu a na tuto skutečnost je třeba také při rozvoji dopravy myslet.

ilustrace k textu Současnou dopravní situaci vyřeší integrovaná doprava

V Pařížské dohodě jsme se zavázali snížit produkci emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů o 27 % a zvýšit energetickou účinnost. Skutečnost je však taková, že od roku 1993 se emise z dopravy téměř zdvojnásobily. Řešením je vyzdvižení významu kolejové dopravy (jedna jízda vlaku = 75–750 cest autem) v přepravním řetězci a důraz na intermodalitu.

ilustrační obrázek s úsporami CO2 80 % a energie 69 %, pojede-li člověk autem jen 5 km na vlak místo celé cesty 25 km autem
O kolik méně se dostane do ovzduší CO2 a spotřebuje energie, jestliže místo celé cesty 25 km pojedeme autem jen 5 km a dále vlakem?

Trend rozvoje dopravy v ČR je však odlišný. Podle Vyky to skoro vypadá, jako bychom měly paralelně dva světy: automobilový a železniční. V automobilovém světě slyšíme dnes a denně, že dochází ke kongescím (dopravním zácpám), což se řeší stavěním nových silnic a dálnic, jejich rozšiřováním a téměř nic není problém. Výsledkem je rostoucí počet aut a zvyšování přepravního výkonu. Na druhé straně ve světě regionální železnice nedostačuje přepravní kapacita. Nové tratě se nestaví, infrastruktura neakceptuje potřeby dopravců, prodlužuje se jízdní doba, snižuje se kapacita pro nákladní dopravu a naopak skoro vše je obrovský problém.

Přitom však platí, že „Není bohatý region ten, kde si i chudí mohou dovolit jezdit autem, ale ten, kde bohatí jezdí veřejnou dopravou.“

Pokud chceme lidi motivovat k většímu využití veřejné dopravy místo automobilů, musíme jim zajistit potřebný komfort, za který jsou tito lidé ochotni zaplatit. Veřejná doprava za nízký nebo dokonce nulový poplatek tyto cestující nenaláká, naopak jen zvýší náklady veřejné správy a sníží komfort cestování

STANDARD ZASTÁVEK PID

Vojtěch Novotný – vedoucí oddělení koncepce, projektů a projektového řízení ROPID, vedoucí projektu Standard zastávek PID

Aby intermodální řetězce mohly fungovat, je potřeba věnovat patřičnou pozornost přestupním bodům a uzlům. Jejich význam byl dlouhou dobu podceňován, a tak se často spíše chytáme za hlavu, než abychom chytali plánovaný spoj.

Co všechno by měly splňovat přestupní body?
Co všechno by měly splňovat přestupní body?

Z tohoto důvodu vznikl pracovní tým složený z odborníků ROPID, IPR Praha a ČVUT FD, který společně vytvořil Standard zastávek PID. Tento "design manuál", jak správně navrhnout přestupní body a zastávky, ukazuje nejen na reálných fotografiích a příjemných vizualizacích důležité aspekty zastávek i celých přestupních bodů.

karikatury správně  a chybě řešených přestupních bodů - nahoře jak by to mělo být, dole, jak je to špatně

Pozornost byla věnována zejména kapitole č. 5 Standardů zastávek PID s názvem Přestupní body. To nejdůležitější je, že přestupy by měly spojovat, ne obtěžovat.

 

PRAŽSKÉ PŘESTUPNÍ UZLY A JEJICH BUDOUCÍ PROMĚNY

Marek Zděradička – ředitel sekce infrastruktury na IPR Praha

V Praze se chystá hned několik proměn současných přestupných uzlů pod vedením Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Ten si význam těchto bodů dobře uvědomuje, neboť jak bylo zmíněno, jedná se v podstatě o novodobou „bránu do města“.

Nově jsou plánovány uzly: Dlouhá míle a Depo Písnice. Přestavba čeká v brzké době uzly Zličín, Smíchov, Na Knížecí, Černý most a Depo Hostivař.

mapka nových přestupních uzlů a těch, které čeká přestavba

Zličín se řeší už dlouhodobě, již existují studie a počítá se v nich také s parkovištěm P+R. Čerstvě na stole je studie přestupního uzlu Smíchovské nádraží a Na Knížecí. Interaktivní studii jste si mohli v nedávné době prohlédnou i s 3D vizualizací navazující zástavby v CAMPu (Smíchov City).

S označením „výzva“ byl prezentován přestupní terminál na Černém mostě, který si revitalizaci rozhodně zaslouží.

vizualizace Zličín
Vizualizace Studie Zličín

ZÁCHYTNÁ PARKOVIŠTĚ P+R V PRAZE A OKOLÍ

Jan Marek – specialista rozvoje dopravy, odbor rozvoje a financování dopravy MHMP

Jak už upozorňoval Miroslav Vyka v úvodu, napojení automobilové dopravy na kolejovou dopravu se v současné době jeví jako jeden z klíčových řetězců. Pro propojení slouží Park and Ride (P+R), kde může řidič své auto bezpečně zaparkovat a pokračovat dál do města veřejnou dopravou.

Do Prahy dojíždí denně více než 300 tisíc lidí. V Praze je v současné době 20 záchytných parkovišť P+R s 3 709 parkovacími místy. 17 z nich je ve správě TSK a tři ve správě Dopravního podniku.

mapka s parkovištěmi P+R v Praze

P+R jsou do 5 minut docházkové vzdálenosti od zastávky MHD a v návaznosti na hlavní silniční tahy. Parkoviště jsou oplocená a hlídaná během otevírací doby od 4 hodin ráno do 1 hodiny ranní v souladu s provozem metra. Za parkování během dne se platí 20 Kč, přes noc 100 Kč, některá z parkovišť nabízejí i paušál pro dlouhodobé stání. 

Snahou je směřovat k bezhotovostním systémům a kamerovému dohledu, které značně snižují provozní náklady a zefektivňují provoz, ale bohužel absence jakéhokoliv dohledu nad děním se projevuje na kvalitě. Město stále bojuje s vandalismem, neukázněností a bezohledností řidičů při parkování. P+R nejsou zdaleka finančně soběstačná, příjmy ani nevyrovnají náklady na údržbu a město je musí dotovat i přesto, že od roku 2013 se podařilo tento rozdíl o více než dvě třetiny snížit.

V brzké době nás čekají projekty Jankovcova (+83 míst), Běchovice střed (+ 60 míst), Hostivař (+ 80 míst), Lipence (+ 40 míst), Černý Most (zkapacitnění na 880 míst), Zličín (+ 720 míst), Nádraží Veleslavín (+ 300 míst), Depo Zličín (+ 1200 míst), Opatov (+ 1000 míst). Zadána byla také studie na vytipování lokalit pro P+R za hranicemi Prahy. Vybráno bylo 20 lokalit s variantními řešeními.

řidiči parkující mimo a přes vyznačené čáry
Parkování některých řidičů „hlava nebere"...

Výstavba velké části připravovaných P+R ale bohužel vázne, neboť se město potýká s řadou problémů, jako jsou problematické výkupy pozemků, nesouhlas městských částí nebo místních obyvatel.

PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY S VEŘEJNOU HROMADNOU DOPRAVOU – BIKE AND RIDE

Sylva Švihelová – specialistka rozvoje dopravy, odbor rozvoje a financování dopravy MHMP

Dojížďka na kole k zastávce veřejné dopravy rozšiřuje její spádovou oblast oproti chůzi 4×, což se stává obrovským benefitem. Pražský dopravní podnik často uvádí, že jízda na kole je pro ně konkurencí, která jim bere zákazníky. Není tomu ale tak. Z průzkumu vyplývá, že zhruba 60 % uživatelů jízdního kola jsou zároveň držitelé dlouhodobé časové jízdenky na MHD.

fotky 6 různých zařízení pro nonstop parkování kol
Různé možnosti nonstop parkování kol se zastřešením

Převoz jízdního kola v prostředcích MHD by měl být umožněn, ale využíván pouze v případech, kdy je to nezbytné.

Velká část uživatelů přivítá možnost zaparkovat své kolo u stanice veřejné dopravy a dále pokračovat už bez něj. Hodnota kol je však v pražském regionu nadprůměrná a uživatelé mají oprávněné obavy o jejich odcizení. Z tohoto důvodu by město (ať už svými silami nebo prostřednictvím DPP) mělo zajistit bezpečné a komfortní parkování u stanic veřejné dopravy neboli Bike and Ride (B+R).

Z průzkumu vyplývá, že poptávka pro nonstop přístupném (automatizovaném), zabezpečeném a krytém parkování existuje. V současnosti je však v Praze pouze jedno místo, které může být jako B+R označováno, a tím je vlaková zastávka Praha-Klánovice, kde bylo pilotně (2016) instalováno několik cykloboxů a zastřešené stojany. Obojí je hojně využíváno. Od cykloboxů se však upouští a město připravuje projekt „KOL“, v jehož rámci navrhuje tzv. modulové kolárny.

 

Ve chvíli, kdy se uživatel přemístí veřejnou dopravou do centra města, měla by mu být také nabídnuta možnost kolo dále využít a to třeba v rámci systému sdílených kol. Již dnes je tato služba v Praze využívána a společnost Rekola to dokládá daty o výpůjčkách a návratnosti kol u zastávek MHD.

Pokud chce člověk cestovat po městě s kolem, je nasnadě využívat skládací kola, která je možné jako spoluzavazadlo vzít do jakéhokoliv prostředku MHD.