Dobré boty jsou pro chůzi pochopitelně to základní. Jaké si vybrat pro každodenní nošení ve městě a jaké na výlety za jeho hranice?
Důležitý je hlavně jejich účel. Každý občas vyrazíme na slavnostní událost, při které se neobejdeme bez formální společenské obuvi, a mnoha lidem doplňují patřičný dress code i v práci. Takové boty plní reprezentativní funkci a mnoho se v nich nenachodí. I tak by měly být pohodlné a dobře vybrané (viz dále Jak boty vybírat). Úplně jiné jsou botičky určené k letnímu popocházení. A pak je tu obuv, u které jde o to základní – musí nás přenést přes leckdy i mnohem větší než malé vzdálenosti na různých površích včetně těch nejtvrdších, a přitom nohu chránit, nikoli ničit.
Nejdříve se zastavíme u bot, které jsou symbolem léta a lidé je rádi nosí více než je zdrávo. A to doslova: i když skvěle větrají, lékaři varují, že jejich dlouhodobé nošení může způsobit velmi nepříjemné komplikace… Ten, kdo měl někdy například ostruhu a celé týdny pak mohl sotva dokulhat na zastávku tramvaje, by mohl vyprávět!
OBUV NA VELMI KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI
ŽABKY
Chůze v nich je náročná i pro úplně zdravou nohu. Problémem je volná pata a ta fáze kroku, kdy žabku přenášíte nad zemí jen na záprstních kůstkách. Ani si to možná neuvědomujete, ale jde o velkou jednostrannou zátěž pro prsty a část bérce. Jsou to boty na pláž a drobné popocházení.
CROCS
Módní „krokáče" na chůzi po chodnících nebo na výlet také nepatří. Dle ortopedů jsou na to příliš měkké, což je sice pohodlné pro chodidla, ale ničí to kolena. Pro delší chůzi je alespoň dobré používat pásek přes patu.
BALERÍNKY
Ani populární placaté botky bez podpatku nejsou určeny k dlouhodobému nošení. Dámám v nich hrozí poškození nožní klenby a samy to potvrzují v internetových diskusích. Noha v nich navíc nemá dostatečnou oporu, což nepříznivě ovlivňuje celkové držení těla.
VHODNÁ OBUV DO MĚSTA
CO MUSÍ SPLŇOVAT
Zejména respektovat specifika terénu s převažující tvrdou dlažbou či asfaltem bez velkých nerovností povrchu. Proto mívají měkčí podrážku (podešev) než outdoorové boty, a došlapy navíc změkčuje pružná mezipodešev, někdy s přidanými tlumicími systémy. K pohodlnému došlapu mohou přispět i vložky (ortopedické, gelové, vzduchové). Obuv by měla mít pevný opatek, který fixuje patu, a také podpatek podporující správné držení těla, ideálně do výšky tří, maximálně čtyř centimetrů.
SANDÁLY
Pokud výše uvedeným požadavkům odpovídá, jsou vhodnou letní alternativou k žabkám, crocsům a balerínkám – jsou podobně vzdušné, ale ve srovnání s nimi umožňují plnohodnotnou chůzi (zejména pokud si zvolíte sandály s pevnou patou).
TENISKY
Velmi univerzální obuv s pružnou podešví se vyrábí nejen v tradičních sportovních, ale i vycházkových a módních variantách. Správně vybrané vycházkové tenisky nemůžou ve městě nikoho zklamat. Obuv se má střídat a tenisky by v domácím botníku chybět neměly.
NÍZKÉ TREKOVÉ BOTY
Nízké trekové boty se vyznačují značnou všestranností, a vyhoví proto prakticky všem. Ve městě si v nich můžete vychutnat jak kratší procházky s pejskem, tak každodenní chození do práce nebo městskou turistiku, ale skvěle poslouží i na výlety mimo město. Snadno se nazouvají, jsou lehké a jejich dobře odpružená podrážka se dobře přizpůsobuje povrchu. Pokud chcete po městě chodit hodně, tento typ bot by vám neměl chybět.
BĚŽECKÉ BOTY
K běžnému chození po městě poslouží dobře i obuv určená v prvé řadě běžcům, je ale třeba si vybrat takovou, která nemá příliš velké zvýšení pod patou. Právě to už na pohled odlišuje tyto boty od bot určených k chůzi, protože běžci potřebují lepší odpružení při došlapu. To je také důvod, proč obráceně neplatí, že chodecké boty je možné využívat k běhu.
JDEME NA POŘÁDNÝ VÝLET
CO MUSÍ SPLŇOVAT
Na dlouhé výlety, túry a treky se nejlépe hodí trekové boty (tradičně zvané pohorky). Patří k nim i některé speciální typy sandálů, byť ty se spíš hodí jen na výlety v řádu několika málo hodin. Trekové boty musí odpovídat účelu použití a terénu. Podle tuhosti podrážky i jiných charakteristik je výrobci řadí do několika kategorií/tříd.
TŘÍDY TREKOVÝCH BOT
Ty základní jsou:
- TŘÍDA A – nízké trekové boty do lehčího terénu a po zpevněných cestách pro chůzi bez těžkého batohu,
- TŘÍDA B – pro náročnější turistiku, tyto pohorky již „objímají“ (fixují) kotník, a proto mj. umožňují nošení těžšího batohu,
- TŘÍDA C – pro náročný horský terén a těžké batohy, naopak nevhodné na městské chodníky a asfaltky,
- TŘÍDA D – speciálky pro chůzi ve sněhu a na ledovci.
Nejměkčí a zároveň nejvíce protiskluzovou podrážku se vyznačují boty ve třídě A (proto se také skvěle hodí i pro městskou chůzi), pak se jejich tuhost zvyšuje. Pro úplnost doplňme, že existují i „mezistupně“ A/B a B/C.
MATERIÁL
Obecně platí, že velmi lehké textilní trekové boty s nepromokavou, ale prodyšnou membránou umožňující odpařování potu nohou (nejznámější je gore-tex) se hodí na běžné túry, zatímco těžší klasické celokožené jsou určené pro náročný trekking. Rozhodovat může i další hledisko – první jsou levnější a méně vydrží, kožené jsou dražší, ale při správném ošetřování vydrží třeba i deset let.
Zvolit správné trekové boty není jednoduché, a proto je nejlepší se dobře poradit s odborníky ve specializovaných outdoorových prodejnách a také si před nákupem několik párů vyzkoušet.
JAK BOTY VYBÍRAT
Raději si boty nekupujte v pouličním krámku nebo v tržnici, ale ve specializované prodejně. Pamatujte, že dlouhodobé nošení nevhodné obuvi vám může přinést nejen bolest chodidel, ale i svalovou únavu, bolesti lýtek, páteře i hlavy. Investovat do dobré obuvi se vyplatí.
- Nakupujte odpoledne či večer. To jsou nohy objemnější, podobně jako budou při delším pochodu.
- Boty zkoušejte v ponožkách, které chcete při chůzi používat.
- Napsanou velikost berte jen jako orientační údaj. V případě potřeby se nebojte vyzkoušet i větší/menší „číslo“.
- Obuv musí dobře sedět v kotníku, nesmí klouzat z paty, nikde tlačit a musí mít prostor ve špičce. To vyzkoušíte tak, že pokud se prsty dotknou přední stěny boty, pak by za patou měla být mezera nejméně na šířku palce ruky.
- Vizuálně otestujte, kde se bota ohýbá. Vsuňte do boty ruku, zapřete ji špičkou o nějakou „zarážku“ a podívejte se, kde dochází k ohybu. Správně je to v přední části, a ne uprostřed. Špatné je ale i to, když se bota neohýbá vůbec.
- Vždy zkoušejte obě boty. Pořádně se v nich v prodejně projděte. Pokud v obchodě mají trenažér nebo rampu, chůzi na nich vyzkoušejte.
- Tvrdí vám prodavač, že se boty „rozchodí“? Nevěřte mu! Často chce prostě jen boty prodat. Vyberte si jiné číslo nebo úplně jiné boty, případně nákup odložte.
